Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kapela, která se v Kansas City původně dala dohromady na jednu show, se stala jedním z nejrychleji rostoucích klubových souborů v rámci extrémního hardcoru. A ačkoliv aktuální deska vyšla před pár měsíci, tak mě nepřestává provázet a bavit. V uších zraje jako víno. Už jen první riff k úvodní „The Unbuckling“ je prostě neskutečně návyková věc. Při každém poslechu se těším na chvíli, kdy mě po prvních šestnácti sekundách a čtyřech opakovačkách zaleze kytarový motiv pod kůži a ve chvíli, kdy se přidá basa a bicí, všechno exploduje. Připomíná mi mé oblíbené mathcore bandy, ačkoliv riff není nijak nepravidelný. Sílu té skladbě dodává i vokál, který se z intenzivní řvané polohy sem tam láme do vyloženě ubrečené, kterou zpěvák Jerom Johnson dodává kapele výraznou dávku emařiny. Je to toxická směs frustrace, smutku a rozhořčené energie, která prostě musí ihned ven. Papiňák před výbuchem.
V MISSOURI EXECUTIVE ORDER 44 se spojily mé nejoblíbenější žánry. V kapele je znát láska k těm nejextrémnějším stylům. Některé fragmenty jsou z kategorie toho nejpřísnějšího grindcore, ale přesto si kapela uchovává čitelnost, určitou hitovost a hlavně obrovskou dávku emocí. Tvoří tak žánrový koktejl, ve kterém jsou jasné kontury starého screama, powerviolence, grindcore i mathmetalu.
Veškeré ingredience jsou navíc namíchány v poměru, který vás nepřestávají bavit. I jeden motiv dokáže kapela neustále variovat, takže hned několik skladeb je založeno v podstatě na jednom nebo dvou nápadech, které jsou neustále zkoumány z různých stran zvukově i aranžérsky. Vzniká tak lehce hypnotický koktejl, který neustále graduje. Postrockové postupy v grindcorové dimenzi. Ani se nedivím, že mezi těmi, kdo MISSOURI EXECUTIVE ORDER 44 inspirují, jsou třeba psychedeličtí hammondoví extrémisté AN ALBATROS. Ne že byste na tomto albu slyšeli hammondky, ale přístup k tomu, jak se tu provazují ty nejextrémnější násilné hudební styly se řvanou emařinou, je podobný.
S posledními dvěma skladbami se celá kolekce zpomaluje, stává se noisovější a rozpitější. Ať už jde o kytarovou plochu v „Salt Sermon“ nebo o „They Built a Bass Pro Shop in our Zion“, která se po epileptickém začátku stáčí do masivního nepravidelného válcování. MISSOURI EXECUTIVE ORDER 44 natočili desku, ke které se letos vracím nejčastěji. Důvodem je nejen to, že trefili stylový koktejl, který je hrozně blízko dokonalosti v rámci mých oblíbených žánrů, ale svoji hudbu dokázali naplnit sdělením a silně elektrizujícími emocemi a to se letos povedlo jen opravdu malému množství desek.
1. Riding the Rail
2. The Unbuckling
3. Wear Me like a Mitt, Romney
4. I Would Kill Anyone for You
5. Seven is a Holy Number
6. Get on Your Knees and Fight like a Man
7. Let's Jump a Cowboy Together!
8. Millport's Demise
9. Christian Pornography
10. Salt Sermon
11. They Built a Bass Pro Shop in our Zion
DALŠÍ INFORMACE
Datum vydání: Pátek, 16. srpna 2024 Vydavatel: Learning Curve Records / The Ghost is Clear Records Stopáž: 15:06
Opravdu zajímavá deska, která v daných stylových mantinelech hezky našlehává jednotlivé ingredience do intenzivní huspeniny, která jako by se vám chvěla až v útrobách. Je to hodně přímočaré, možná i trochu razantně definitivní a přes určitou stylovou rozkročenost současně i sevřené do celistvého bloku. Skupina ale jako by možná zbytečně někam spěchala a potenciál mnohých postupů a pasáží zůstává podle mě nevyužit až příliš okleštěnou stopáží. Možná i proto mě o trošku víc oslovila do určité míry stylově spřízněná deska "Children Of The Moon", kterou letos vydali další Američané STATE FAULTS.
9. prosince 2024
ZE SHOUTBOX-u
RIP
Tahle kapela z Kansas City je splněný sen. Kombinuje moje nejoblíbenější žánry. Je to technicky orientované screamo říznuté mathcorem, grindem, noiserockem i bažinou. A dělají to skvěle a kompaktně!
FOSSILIZATION se poměrně rychle dostali do první OSDM ligy, ale místo toho, aby pomýšleli na pohárové příčky, volí ustálený střed tabulky. Jinými slovy, „Advent Of Wounds“ je samozřejmě velmi dobrá deska, jen jí chybí trochu více odvážné tahy štětcem.
Velmi zajímavá kapela. Po třeskutě deathovém debutu tu máme neméně třeskutého následovníka, ovšem plně v režii vzpomínání na černé skandinávské devadesátky. Znělo to dobře napoprvé a neméně slušné je to i napodruhé. A tak se ptám - co bude příště? Thrash?
Je příjemné se zas a znova přesvědčovat, že melodický black / black/death metal dle receptů nedostižných DISSECTION tu s námi bude navěky. Brazilci OUTLAW patří mezi velmi učenlivé žáky a svou tvorbou uspokojí zejména milovníky divokých poloh THULCANDRA.
Mimořádně fragilní post-black/shoegaze. Je to jako by se Neige (ALCEST) rozhodl založit boční projekt, který by měl za úkol posunout hranice přecitlivělosti až na neúnosnou úroveň. Deska pro ty, kteří trpí úzkostí i když jim náhodou přidají v práci.
Zcela typický Rogga. Švédský oldschoolový workoholik se svým projektem PAGANIZER nezklamal ani tentokrát. Slušná deska nabírající na síle hlavně ve svém závěru. Palec nahoru za energickou dámu za mikrofonem v poslední skladbě „Vanans Makt“.
Zní to jakoby postpunkeři, začali hrát rapmetal se saxofonem. Má to atmosférou, energii a spoustu zajímavých zvuků. Jestli tak má znít obsah škatule s visačkou „crossover současnosti“, tak vrním spokojeností.
Výlet do temných hlubin industriálního metalu s překvapivě organickým nádechem, inspirovaným skutečnými ptačími zpěvy a zkušenostmi z dobrovolnické pomoci migrantům. Tristan vytvořil jedno ze svých nejtvrdších, ale současně nepřístupnějších alb.