Znáte to, některé metalové kapely vydají debutové, velmi tvrdé album a poté s každým dalším následujícím revidují svůj zvuk, až nakonec v extrémním případě doplují do úplně jiných žánrových vod. Finští ANGEL SWORD jdou v tomto ohledu tak trochu proti proudu. Debutové album „Rebels Beyond The Pale“ z roku 2016 nabídlo kolekci písní na pomezi hard rocku a heavy metalu, spíše s jemnějším nazvučením kytar a celkově silně tradičně rockovým feelingem.

Na to letošní se muselo čekat téměř 5 let a je evidentní, že skupina z Helsinek pokračuje v trendu z předchozí desky „Neon City“ (2019). To obnáší postupné zhrubnutí a zahuštění produkce. Žánrově kapela nepřestává být věrná osmdesátkovému heavy metalu, jen už to z její strany není jen takové škádlení, ale naopak ve svém projevu čím dál více kouše. Hutný kytarový zvuk a nakřáplý vokál Jerryho Razorse dotvářejí lákavou kulisu nahrávky, která šikovně kombinuje staré časy s jejich moderním provedením.

V tomto směru se rozhodně nezůstává jen u prázdných pokusů. Finové se mohou opřít o bohatý rejstřík chytlavých, ba přímo hitových skladeb („Weekend Warrior“) a dojde i na pomalejší a klenuté hymny („Church of Rock“). Dramaturgie alba rozhodně ničím nepřekvapí, ale uchopení standardního mustru (rychlejší úderné skladby, poté zpomalení, však to moc dobře znáte) zde šlape příkladně právě díky tvůrčí potenci finských.

Ti se navíc ještě na každé své řadovce zásadně vyjádřují stručně, tedy na hrací ploše kolem 30. minut a v tomto směru i letošní novinka díky svěžím a ostře nabitým skladbám působí sevřeně a velmi svižně odsýpá.