BLOOD INCANTATION - Absolute Elsewhere
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nashville je znám z mnoha důvodů, melodický black metal mezi ně však rozhodně nepatří. Přesto se po místních hřbitovech prohání dvojice mladých cápků s corpsepaintem a natáčí tu na VHS kameru klipy ke svým mladickým nerozvážnostem. Říkají si SAIDAN a pokud máte rádi svůj černý kov chytlavý a melodický, neměli byste si je nechat ujít.
Duo Splatterpvnk & Hundosai mě před dvěma lety odrovnalo svým druhým albem “Onryo II: Her Spirit Eternal” a na novince “Visual Kill: The Blossoming of Psychotic Depravity” s tím ne a ne přestat. Představte si alternativní verzi ALCEST, v níž si Neige uchová svou lásku k japonské popkultuře a snové atmosféře, ale místo toulek lesy a dětskými pokojíčky se zakouká do druhé vlny BM a punkové oprsklosti. Přesně takhle SAIDAN zní. Opulentně melodičtí, decentně vzletní, ale imrvére nasraní a sypající jeden skvělý riff za druhým. Chvíli jsou punkrockově kamarádští, chvilku hevíkově rozevlátí, chvilku sadboi shoegazoví, většinu času blackově hrubí a neustále ofenzivní.
Je to jednoduché, dobře napsané, má to tah na branku a nakažlivý drive, který SAIDAN odlišuje od konkurence. Tenhle teen spirit prostě smrdí hřbitovem a hnilobou. Tak to máme rádi.
Smells like a rotten teen BM spirit!
8 / 10
Splatterpvnk
- basa, kytara
Hundosai
- bicí
1. Genocidal BloodFiend
2. Desecration of a Lustful Illusion
3. Sick Abducted Purity
4. Switchblade Paradise
5. seraphic lullaby
6. Veins of The Wicked
7. Tears Seeping Through Beautiful Agony
[video]
8. Visual Kill
9. suffer
Visual Kill: The Blossoming of Psychotic Depravity (2024)
Onryō II: Her Spirit Eternal (2022)
Jigoku: Spiraling Chasms of the Blackest Hell (2021)
Datum vydání: Pátek, 24. května 2024
Vydavatel: Self released
Stopáž: 36:48
-bez slovního hodnocení-
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Tady pozor, tohle je vynikající deska. Finové DEVENIAL VERDICT zní jako mix GORGUTS, ULCERATE a REPLICANT. Nadto ale přidávají přístupnější / lidštější (ne však jednodušší) atmo/melodické vsuvky. Příznivci avantgardněji pojatého death metalu musí slavit.
Tři roky staré EP "Schattenfall" potěšilo, novinka "Phantast" naopak přináší jisté vystřízlivění. Němci tentokrát skladatelsky tápou a doručují pouze atmo-blackmetalový standard. A to je málo. Čtyřicet minut dlouhé přešlapování bez výraznějších momentů.
Tenhle bahnem a plísní obalený kostlivec do první doom/death metalové ligy zatím nepatří. Mladí Španělé respektují žánrové atributy, nicméně zatím tak činí dost jednoduchou formou. Deska pokulhává a ztrácí na flow hlavně v doom metalových pasážích.
Veľa fantastického a rôznorodého death metalu vyšlo tento rok, ale toto poňatie mi je najbližšie. Nerdi citujúci pinkfloydovské, opethovské či cynicovské vplyvy s takouto ľahkosťou nad morbidangelovským kovom smrti, to je niečo prekrásne.
Obavy z odchodu Patricie Andrade a přerod v tuctový doom/goth se ukázaly být liché. Novinka sice neoplývá charismatem a fado feelingem 7 let starého předchůdce,svůj půvab a portugalský šarm bezpochyby má a jako taková rozhodně nabídne solidní nadstandard.
Znovuzrození Australané se po 4 letech připomínají s další deskou, jejíž popis z mé strany příliš originality nepřinese. Zkrátka je to kvalitně provedená deathmetalová fošna. Velmi slušný standard, který revoluci neudělá, ale nemusel by ani zapadnout.