ROMAN CANDLE - UNADULTERATED
Metalcore šmrncnutý vyhroceným screamem se zpěvačkou v čele. Mírně neuhlazené, občas sklouzávající ke klišé, ale jinak velmi solidní emotivní deska plná zajímavých hudebních zákoutí.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Stejně jako v několika minulých ročnících našeho oblíbeného festivalu se i letos hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest aktuálních dojmů, které se zaryly do paměti při prvním dnu Brutal Assaultu.
Za stylovou oslavu 15. let od vydání debutové desky. Za v nejlepším slova smyslu nakažlivou energii od chlápků ve středních letech. Za bohatý arzenál syrových a přesto hitových skladeb. Za to, že se tyto kapely hrající přímočarou a chytlavou tvrdou muziku stále těší vděčnému publiku.

Za přestože očekáváné, ale opět nesmírně nabušené vystoupení. Za další energickou smršť. Za dokonale sladěné skladby mezi živelností a technickou precizností. Za stále svěží pohled na death metal, který ani po letech nepřestává bavit.

Za sugestivní atmosféru pozdního letního večera. Za schopnost Stefanie Mannaerts ukočírovat náročné vokální a bicí party. Za dokonalé souznění s natěšeným publikem. Za velmi vítané osvěžené scény rostoucím počtem kapel s výraznými ženskými osobnostmi.

Za dokonalý old school thrash metal, v jehož světle blednou všechny současné retro pokusy o vyvolání jeho největší slávy. Za devětapadesátiletého bubeníka Toma Huntinga, který je po těžké nemoci stále ve špičkové formě, a stále předvádí představení hodné pověsti EXODUS. Za Garyho Holta, v dobrém si utahujícího ze své účasti ve SLAYER, a spolehlivě dirigujícího tenhle ďábelský orchestr. A za pulsující moshpit, jehož se málem zúčastnili i někteří redakční skoropadesátníci.
Za úžasné koncertní provedení vlastně nikde řádně studiové nezaznamenané produkce legendárních HELLHAMMER. Za tak agrární agro, že už to vlastně ani agro nebylo, a bylo to naprosto boží. A za totálně charismatického jedenašedesátiletého Toma Warriora, který když ve své pletené čepičce s typickým warpaintem zařve do mikrofonu, zamrazí v zádech všechny, ne jen fanoušky CELTIC FROST.

Za další energií nabité "staříky", kteří mají chutě na rozdávání. Za historizující metalovou muziku, která skvěle funguje i dnes. Za dokonale profesionální a zároveň spontánní výkon všech zúčastněných s rtuťovitým Johnem Bushem v čele. Za sice trochu prořídlé, ale o to natěšenější publikum, které nedokázal odradit ani výdatný déšť.

Metalcore šmrncnutý vyhroceným screamem se zpěvačkou v čele. Mírně neuhlazené, občas sklouzávající ke klišé, ale jinak velmi solidní emotivní deska plná zajímavých hudebních zákoutí.
Masivní, přitom precizně vystavěné EP, které stojí někde na pomezí sludge a post-rocku. Spolupráce s Geoffem Ricklym v rámci lehce stonerové skladby se hodně vydařila. Je toho ale málo. Čtyři skladby u PELICAN namlsají, nezasytí.
Moderní progresivní hudba, vlastně takový komplexní post metal, který vstřebal klasiku prog rocku i metalu, ale též djent, metalcore či post hardcore tendence. Již předchozí EP stála za poslech, nyní je to přímo výborné. Už se těším na celou desku.
Hellenic dark metal model 1999 s láskou dělaný pamětníky. Ano, dosavadní dvě alba Řeků byla hudebně odvážnější a explozivnější, ale novinka mi navzdory nevyrovnanosti a pochybné úrovni čistých vokálů chutná. Na podobné hudbě jsem vyrůstal a to se počítá.
Jemný post rock smíchaný s hravým post hardcore a přesahy do math rocku, to díky místy hezky rozdováděné rytmice. Občasný vokál pak kontrastuje svými screamo tendencemi. Sugestivní dílo plné jiskřících emocí.
Velké překvapení. Kvalitativně velmi povedená kompilace latinskoamerických kapel s podobným náladovým ukotvením, pohybujících se od mathrocku po screamo. Není tu slabý kus.
Pouze pod svým jménem vstupuje Geoff Tate potřetí do stejné řeky. A náladu stěžejního alba se mu podařilo trefit přesně, materiál rovněž není špatný, takže pocit z dobře odpovedené práce mohou kalit snad jen lehká intonační kolísání v hlase principála.





