Říjen 2023 byl celkem bohatý na skupiny drhnoucí do jisté míry hudbu ve stylu starého doom metalu. Ve stejný den jako "Your Sunset | My Sunrise" Němců DÉCEMBRE NOIR vyšla například i bezejmenná deska Řeků ON THORNS I LAY nebo již o týden dříve album "The Cancer Pledge" Švédů OCTOBER TIDE. A v podstatě ve všech případech můžeme mluvit o velmi tradičních počinech, které cílí na jakousi reinkarnaci doommetalových kořenů. Současně bez křečovité stylovosti, a tak především v případě DÉCEMBRE NOIR a OCTOBER TIDE jsou citelné přesahy především do energičtější death polohy. A zatímco OCTOBER TIDE na to jdou uvolněnějším melodickým přístupem až ve stylu starých PARADISE LOST, DÉCEMBRE NOIR to vzali pěkně důrazně a svou hudbou se snaží posluchače hrubě fackovat. Současně je to i nervní doomové "tahání za vlasy".

Už svým debutem nastavila německá skupina jasná pravidla, podle kterých se rozhodla svoji hudbu tvořit. A jejich přístup možná postrádal nějaké převratné vize, neboť se vrhli proti proudu času a pokusili se resuscitovat doom metal v jeho opravdu dřevní podobě. Přesto se nejednalo o nějaké ohledávání mrtvoly. DÉCEMBRE NOIR uchopili doom metalové principy hezky pevně do rukou a začali tvořit materiál burcující i správně temný, takže v mnoha ohledech se stali příjemným vzpomínkovým artiklem, který dával doomovým fanouškům vzpomenout na to opravdu nejlepší z daného ranku. Z minulosti se tak vynořovaly vzpomínky na velikány MY DYING BRIDE, ale také třeba na starší počiny Američanů NOVEMBERS DOOM. K těm se podobenství dostavuje především v okamžicích energičtějších výbuchů, na které tvorba DÉCEMBRE NOIR nikdy nebyla chudá. Do zchátralého doomového těla tím skupina dokázala vlévat živější deathmetalovou krev. Současně s melodickou stránkou vždy šel do kontrastu tradičně chrčivý vokál.

Páté album "Your Sunset | My Sunris" jen potvrzuje, že DÉCEMBRE NOIR jsou až po uši uvězněni ve výše popsaném principu. Jakékoli změny proti minulým počinům jsou jen kosmetické a v podstatě jde hlavně o to, jak zajímavé motivy a riffy se skupině podaří vymyslet. Současně je důležité jak zafunguje atmosféra. A zde se strefili do mého gusta. Ze skladeb cítím větší sílu a tlak, agresivnější důraznost a vyhrocenost, která mnoho pasáží přetáčí do čistě melodicky deathové polohy. I tím a hezky vláčnou melodikou se dostavuje onen pocit podobnosti se zmíněnými NOVEMBERS DOOM, což je pro mě hodně příjemné.

Byť je celá tvorba DÉCEMBRE NOIR svazována řetězem stylové ztuhlosti a mohlo by se zdát, že skupina rezignovala na jakýkoli vývoj, jejich hudba přináší příjemný zážitek. A odmítám se zde bavit o retro prvku. Nejde totiž jen o drhnutí předpotopních formulí, nýbrž o šikovně uchopený stylový materiál, který vzdává hold tradicím a současně se snaží znít zajímavě i dnešním posluchačům. Podle mě se to tentokrát povedlo.