Ve své podstatě popové album, které má na svědomí několik zajímavých figur z domácí hardcoreové nebo alternativní scény, spatřilo světla světa poměrně nedávno, ale už před rokem bylo jasné, že se u PRODAVAČe opět něco bude dít. Na minulém „Fluff Festu“ mi jeho výtečný koncert připomněl rok 2011. Tehdy kolem mé hlavy projelo EP „Duchové“. V té době šlo ještě spíše o projekt, než o kapelu, za kterým stál jeho duchovní otec Šampón (ex-SPORTO) téměř v osamocení. Dnes tu máme už regulérní kapelu, která neztratila nic z civilnosti, která byla pro PRODAVAČe i v minulosti více než příznačná.

„Malý ráje“ si mě získaly hlavně textovou blízkostí a za hlavu házím to, že se v nich „zpívá“ stále v jedné lajně, která pluje uprostřed hudební hmoty, jenž připomíná spolky typu TATA BOJS. Taková městská pohodovka ze života, která mi v něčem neuvěřitelně sedí. Jednoduchá rytmika, sem tam nenásilná kytara, melodické klapky tu hrají druhé housle. Důležitá je atmosféra toho, co každý, kdo už má maturitu, moc dobře zná. Mládí se někdy v minulosti splašilo a vy si připadáte, že stále běžíte, byť občas zakopáváte. Toto je takové zakopnutí, ve kterém máte čas se při vstávání podívat na svět kolem sebe a dát o tom výpověď. Jestli je to elektro, pop nebo post punk je vlastně jedno. Je to člověčí svědectví o této době, které je mi více než blízké.