MANY EYES - The Light Age
Metalcore vo veľmi šťavnatej podobe! Keith Buckley, frontman pradávnych a už žiaľ nefunkčných EVERY TIME I DIE a jeho nové pôsobisko v prekvapujúco výraznej forme. Toto sa podarilo v každom jednom ohľade.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V sestavě okleštěné o původně avizované headlinery INCANTATION se stali tahounem turné jejich kontinentální kolegové VILE. V našich luzích a hájích nepříliš známá kalifornská smečka mající na kontě druhé album „Stench of the Deceased“ nazývá svůj styl jako Hyper torturing Blast US brutal death metal. Publikum bylo po předchozích bandách slušně vybuzené. Tak co nám hoši předvedete? Tato otázka se dala vyčíst z mnoha pohledů. Vzhledem ke státní příslušnosti těchto maniaků se dalo mnohé tušit, což se následně prakticky stoprocentně vyplnilo. Pekelné nasazení, drticí growling, bubenická chumelenice, podladěné strunné nástroje – to vše dávalo dohromady kvalitní porci hutného brutálního zámořského death metalu. Potud by bylo snad vše v pořádku. Nad celou záležitostí však visí jedno velikánské jenže ... Při hlubším rozboru je potřeba položit si otázku: Kolikrát jsme již toto slyšeli? A jsme u jádra věci. Kde je nějaké odlišení, originalita, snaha zaujmout? Z jejich setu si dlouhodoběji zapamatuji jen neustále se opakující slovo „fuck“ a pěvcovu pletenou čepici posazenou hluboko do čela. Ostatní se mi určitě brzy vytratí z mysli.
Mnohem více mou pozornost upoutali holandští MANGLED. Ostřílení harcovníci mají v naší republice celkem početný zástup příznivců. Potvrzením těchto slov bylo klánovické vystoupení, kde si mohli fanoušci při neustálém paření hlavy utrhat. Zpěvák Pepijn Houwen si nejenom proto mohl mezi popíjením a samotnou produkcí od samých úsměvů potrhat ústa. Technicky poskládané rify s občasnými melodickými vsuvkami pravého holandského typu ve středním tempu. Takto by se dal charakterizovat styl, kterým všechny přítomné nakrmili. Z jejich pohody je nevyvedl ani řádně posilněný a neposedný fanoušek, který se prostě rozhodl, že celý jejich set bude provětrávat svou hřívu na podiu před kapelou. Celá situace se jevila, jako by si ti MANGLED najmuli dirigenta.
Prvním větrným mlýnem, který však otáčel svými lopatkami poněkud v rychlejším tempu něž jejich kolegové MANGLED byli hoši pojmenovaní DISAVOWED. Všem je asi dostatečně známa spřízněnost některých členů s bandou PYEAMIA. Hrubozrný death metal brutálního střihu zněl od počátečního brnknutí do strun skvěle. O parádní podiovou exhibici se staral především majitel hlubokého chrapláku, který se nebál několikrát vyrazit do rozdováděného kotle, a tím ještě více vyburcovat podpodiové šílence. DISAVOWED mají již v rejstříku dlouhohrající kotouček „Perceptive Deception“ z roku 2001, a tak měli po celé vystoupení z čeho čerpat.
První bandou, která se postavila před diváky byli tříkorunkový SPAWN OF POSSESION. Opět technicky poměrně složitý smrtící metal zkoušel naše sluchovody. V minulém roce vydané LP „Cabinet“ přednesla poměrně statická pětice suverením způsobem. Zpěvák vzdáleně připomínající naší kultovní undergroundovou postavičku Čurbyho, měl však oproti albu poměrně nevýrazný hlasový přednes, což celé jejich vystoupení sráželo do průměru.
PS: Pařičem večera jednoznačně vyhlášuji Šoutouše!!! Takhle rozdováděného jsem Tě ještě neviděl chlape. Bravo!!!
Metalcore vo veľmi šťavnatej podobe! Keith Buckley, frontman pradávnych a už žiaľ nefunkčných EVERY TIME I DIE a jeho nové pôsobisko v prekvapujúco výraznej forme. Toto sa podarilo v každom jednom ohľade.
Doposud jsem se s tvorbou libereckých spíše míjel a vlastně ani nevím proč. Ty ozvěny starších LVMEN, festival emocí a hůře definovatelná těžká atmosféra dělají z nahrávky pro mě velmi chutné sousto. Jdu se zavrtat pod její povrch => další poslechy nutné!
Stoner / doom / heavy metal tradičního ražení a s "čarodějnicí" za mikrofonem není už žádné unikum. Vlastně ním není ani nová deska amerických CASTLE. Přesto však nahrávka nabídne příjemnou společnost těžký kytarových riffů a (před)pekelných melodií.
Švédská rodinná kapela se příliš nenechává svazovat žánrovými mantinely. Minule to bylo laděno hodně do folku. „Lullaby“ oživuje taneční rytmy postavené na power metalovém podkladu. Opět velmi dobré, jen je škoda, že je to pouze singl.
Jude Law jako sebedestruktivní lovec amerických nácků v temném a tvrdě tenzním thrilleru podle skutečných událostí. Australan Kurzel se s tím nesere a ve filmu, který nejvíc připomíná Sicario či Wind River, zobrazuje zrůdnost i svůdnost US fanatismu.
Zasloužený trest pro ty, kteří Todda Phillipse pasovali na Spasitele komiksu. Nesoudržná slátanina selhává ve všech žánrech, o než se pokusí, svou naivitu každopádně skrývá agresivní temnou introspekcí, která je ještě legračnější než ten psychomuzikál.
Tohle duo nezapře, že má v žilách DNA mateřské skupiny AARA, přesto je tenhle studeně zlý, přiměřeně melodický a hutně natlakovaný papiňák melodického black metalu připravený bouchnout vám do ksichtu po svém. Kompaktní, vtahující, skličující, ponuré.