Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: The Infernal Crypt
Vydáno: Pátek, 11. dubna 2025
Délka: 36:15
1. Depraved Necrophilism, 2. Submerged In Dysmorphic Acid, 3. Heinous Disfigurement, 4. Anthropophagic Coapulation, 5. Gargling Orificial Mucus - Demo Mix, 6. Streptococulated Cunt Meat - Demo Mix, 7. Habitual Mockery Of Deformity, 8. Indulgence Of Septic Deflowerment, 9. Masturbating The Disemboweled, 10. Ingurgitating Menstrual Cavity
1. Depraved Necrophilism
2. Submerged In Dysmorphic Acid
3. Heinous Disfigurement
4. Anthropophagic Coapulation
5. Gargling Orificial Mucus - Demo Mix
6. Streptococulated Cunt Meat - Demo Mix
7. Habitual Mockery Of Deformity
8. Indulgence Of Septic Deflowerment
9. Masturbating The Disemboweled
10. Ingurgitating Menstrual Cavity
Návrat této kapely byl sakra smysluplný! V nové éře vydávají QUICKSAND svěží a nápadité desky a přitom zůstávájí věrni svému zvuku už de facto od 90. let. Novinka není žádnou výjimkou. Ta kombinace zemitých kytar a nadpozemských vokálů mě stále dostává.
Tazmánští čerti přinesli další desku progresivního, avšak moderního až „sportovního“ death metalu. Jejich pojetí smrtikovu je všechno, jen ne stará škola, přestože každou notou vzdávají hold klasikám žánru. Svěží, inspirativní přístup k látce.
Na novém albu anglické duo vynechává dříve běžné hostující vokály, takže zbyl soundtrackově vyznívající post rock s výrazným podílem klavíru. Oproti výbornému minulému albu lehký ústup do tradičnějšího vyznění, ale i tak velmi sugestivní náladová hudba.
Rozbité ozvěny vesnického folk rocku vpletené do posthardcorové a noise rockové tapiserie, která stojí na pomalých rytmech a ufňukaném vokálním projevu. Znepokojující, intenzivní a emotivní nahrávka, která zaujme nejen originálním spojením stylů.
Bourací kladivo mezi světy hardcoru, noise rocku, rapu a industriálu. Agresivita v jednom kotli se zranitelností. Zloba a nenávist s láskou. Nervózní zvukový dokument života v současné USA.
Někdy je to hodně jednoduché. Nepotřebujete nic složitého, zbytečně vyumělkovaného a progresivního, stačí když to parádně šlape a zbytek už je jen o pocitech. Buď to klapne, nebo ne. V případě Švédů ETERNAL EVIL a alba „Forever Feared“ to u mě klaplo.
Pořád to tam je! A to americká kapela ani nemusí nijak měnit svůj výrazový rejstřík. Matadoři instrumentálního post-rocku názorně ukazují, jak se ani po 2 dekádách na scéně nemusíte potácet v bludném kruhu vlastní vyprázdněnosti. Do té mají sakra daleko!
