BLOOD INCANTATION - Absolute Elsewhere
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Nuclear Blast
Vydáno: Pátek, 20. září 2024
Délka: 133:54
1. Yesterwynde, 2. An Ocean Of Strange Islands, 3. The Antikythera Mechanism, 4. The Day Of... [video], 5. Perfume Of The Timeless [video], 6. Sway, 7. The Children Of 'Ata, 8. Something Whispered Follow Me, 9. Spider Silk, 10. Hiraeth, 11. The Weave, 12. Lanternlight [video], 13. Yesterwynde - Orchestral Version, 14. An Ocean Of Strange Islands - Orchestral Version, 15. The Antikythera Mechanism - Orchestral Version, 16. The Day Of... - Orchestral Version, 17. Perfume Of The Timeless - Orchestral Version, 18. Sway - Orchestral Version, 19. The Children Of 'Ata - Orchestral Version, 20. Something Whispered Follow Me - Orchestral Version, 21. Spider Silk - Orchestral Version, 22. The Weave - Orchestral Version, 23. Lanternlight - Orchestral Version
1. Yesterwynde
2. An Ocean Of Strange Islands
3. The Antikythera Mechanism
4. The Day Of... [video]
5. Perfume Of The Timeless [video]
6. Sway
7. The Children Of 'Ata
8. Something Whispered Follow Me
9. Spider Silk
10. Hiraeth
11. The Weave
12. Lanternlight [video]
13. Yesterwynde - Orchestral Version
14. An Ocean Of Strange Islands - Orchestral Version
15. The Antikythera Mechanism - Orchestral Version
16. The Day Of... - Orchestral Version
17. Perfume Of The Timeless - Orchestral Version
18. Sway - Orchestral Version
19. The Children Of 'Ata - Orchestral Version
20. Something Whispered Follow Me - Orchestral Version
21. Spider Silk - Orchestral Version
22. The Weave - Orchestral Version
23. Lanternlight - Orchestral Version
Tuomas Holopainen se nás snaží opít rohlíkem. Možná je ten rohlík nacucaný cukerným roztokem, politý čokoládou, pomalovaný ornamenty z citrónové polevy a ozdobený lístky z barevného marcipánu, ale v základu je to bohužel obyčejný suchý rohlík. „Yesterwynde“ je mohutné dílo, které posluchače možná zvukově zahltí, do kolen však nesrazí ani náhodou. ... ČÍST CELOU RECENZI
„Yesterwynde“ je ešte menej funkčný album ako jeho slabý predchodca. Minimum nápadov roztiahnutých na masívnu stopáž, pričom kompozičnú prázdnotu Tuomas neúspešne vypĺňa symfonickou vatou. Floor je niekde v pozadí a jej vokálne linky idú hlboko pod jej potenciál. O nejakých zaujímavých riffoch sa nedá hovoriť. Čo zostáva? Slušný zvuk, produkcia a čriepky atmosféry odrážajúcej sa v zopár zaujímavých motívoch.
NIGHTWISH nie sú vo forme, je to tak. Takéto sklamanie som však nečakal; a to som sa na nový album tešil aj po vypočutí prvých singlov. Stačí si odpovedať na jednoduchú otázku - čo z týchto nových songov budú hrávať naživo na turné? Jaj, oni vlastne ani žiadne turné neplánujú. Ako vravím, ustrnutie a úpadok. Tuomasovi sa to nejako rozpadá a dobrý dojem nenapravia ani masívne kampane z dielne Nuclear Blast Records, ktoré zázračne vyťahujú hodnotenia vo všetkých relevantných magazínoch na 8 či 9 bodov z desiatich. Neverte im. Verte nám - my tu totiž nemáme žiadnu inzerciu.
K hlavní recenzi vlastně není co dodat. Tuomas Holopainen kul žhavé symfonické železo tak dlouho, až jej docela utavil. Na minulém albu „Human. :II: Nature.“ to v mých očích nakonec ještě ustál (a oproti aktuální nahrávce je to vskutku album, jež si lze dodnes s radostí poslechnout), ovšem tady už to prostě nejde. Snad krom klipové „The Day Of...“ si totiž posluchač musí neustále připadat jako v Krétském labyrintu, nenalézaje z téhle symfo - metalové změti cesty ven, až by si skoro přál, aby narazil alespoň na Minotaura. Ale ten je taky v nedohlednu.
Dobrá kulisa k duševnej práci, inak nič moc.
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Tady pozor, tohle je vynikající deska. Finové DEVENIAL VERDICT zní jako mix GORGUTS, ULCERATE a REPLICANT. Nadto ale přidávají přístupnější / lidštější (ne však jednodušší) atmo/melodické vsuvky. Příznivci avantgardněji pojatého death metalu musí slavit.
Tři roky staré EP "Schattenfall" potěšilo, novinka "Phantast" naopak přináší jisté vystřízlivění. Němci tentokrát skladatelsky tápou a doručují pouze atmo-blackmetalový standard. A to je málo. Čtyřicet minut dlouhé přešlapování bez výraznějších momentů.
Tenhle bahnem a plísní obalený kostlivec do první doom/death metalové ligy zatím nepatří. Mladí Španělé respektují žánrové atributy, nicméně zatím tak činí dost jednoduchou formou. Deska pokulhává a ztrácí na flow hlavně v doom metalových pasážích.
Veľa fantastického a rôznorodého death metalu vyšlo tento rok, ale toto poňatie mi je najbližšie. Nerdi citujúci pinkfloydovské, opethovské či cynicovské vplyvy s takouto ľahkosťou nad morbidangelovským kovom smrti, to je niečo prekrásne.
Obavy z odchodu Patricie Andrade a přerod v tuctový doom/goth se ukázaly být liché. Novinka sice neoplývá charismatem a fado feelingem 7 let starého předchůdce,svůj půvab a portugalský šarm bezpochyby má a jako taková rozhodně nabídne solidní nadstandard.
Znovuzrození Australané se po 4 letech připomínají s další deskou, jejíž popis z mé strany příliš originality nepřinese. Zkrátka je to kvalitně provedená deathmetalová fošna. Velmi slušný standard, který revoluci neudělá, ale nemusel by ani zapadnout.