Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Freya Records
Vydáno: Čtvrtek, 5. září 2024
Délka: 40:44
1. Ere We Sleep Under The Soil - Piano Version, 2. Counting Hours - Piano Version, 3. Glacier - Piano Version, 4. Gordian Pristine - Piano Version, 5. Empty Heaven - Piano Version, 6. A Song Of Distant Earth - Piano Version, 7. The Vitruvian Man, pt.I - Piano Version, 8. This Old Land (An Arrow To The Sun) - Piano Version, 9. Do Raindrops Aspire To Be Oceans - Piano Version
1. Ere We Sleep Under The Soil - Piano Version
2. Counting Hours - Piano Version
3. Glacier - Piano Version
4. Gordian Pristine - Piano Version
5. Empty Heaven - Piano Version
6. A Song Of Distant Earth - Piano Version
7. The Vitruvian Man, pt.I - Piano Version
8. This Old Land (An Arrow To The Sun) - Piano Version
9. Do Raindrops Aspire To Be Oceans - Piano Version
U HAMMERFALL je dnes tou nejdůležitější otázkou, jak moc se na každém dalším albu budou opakovat a jak moc do toho vloží srdce. A tak je tu po chvalitebném "Hammer Of Down" i celkém dobré "Avenge The Fallen", ty 3 - 4 zvučné skladby tomu aspoň nasvědčují.
Prvý singel z blížiaceho sa nového albumu bratislavskej formácie potvrdzuje prechod ich značkového "black metalu s ľudskou tvárou" z lesov a dolín Slovenska do urbánneho prostredia. Prehlbovanie spolupráce s Jakubom Tirčom (IONS) im pristane.
Další dánská parta drhnoucí melodickou verzi death metalu skandinávského střihu, nová generace, která navazuje na například na našich stránkách právě zmíněné THORIUM a WITHERING SURFACE. A tahle mladší krev už své krajany jednoznačně překonává.
Kolegové a krajané dánských THORIUM si drhnou své a na rozdíl od zmíněných THORIUM jsou ve své melodické, thrashem i heavy klasikou načichlé a severskou aurou prostoupené deathové poloze doma. Nic převratného, zřejmě hlavně dávka nostalgie pro pamětníky.
Pejsek s kočičkou pek... tedy, spíše Gabriele Gramaglia pekl dort. "A co do něj přidal?" Drtivé OSDM riffy, technický death metal, výrazné melodie, obrovskou porci atmosféry a kromě hlubokého growlu občas i čistý zpěv. "No a nebude nám z toho blbě?" Ne.
David Gilmour popri melancholickom novom albume stíha aj trochu aktivizmu. V nepravdepodobnej spolupráci s BODY COUNT sa na gitare riadne odviazal do šesťminútového sóla. Skvelé!
Velmi solidní album, jak se to snad od arizonských veteránů už tak nějak dá i očekávat. Power s thrashem si na něm intenzivně a přátelsky ve známých pózách potřásají rukama a místy je to skutečně intenzivní, zejména tedy v první půli celé nahrávky.
