MAUDITS - In Situ
Francouzské instrumentální těleso ve svém pojetí prog/post metalu říznutém post-rockem nepřináší zhola nic optimistického. Sází na temnou atmosféru, pečlivě budovanou gradaci, vrstvení ploch a dynamický zvuk. Opojné a pohlcující.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Learning Curve Records / The Ghost is Clear Records
Vydáno: Pátek, 16. srpna 2024
Délka: 15:06
1. Riding the Rail, 2. The Unbuckling, 3. Wear Me like a Mitt, Romney, 4. I Would Kill Anyone for You, 5. Seven is a Holy Number, 6. Get on Your Knees and Fight like a Man, 7. Let's Jump a Cowboy Together!, 8. Millport's Demise, 9. Christian Pornography, 10. Salt Sermon, 11. They Built a Bass Pro Shop in our Zion
1. Riding the Rail
2. The Unbuckling
3. Wear Me like a Mitt, Romney
4. I Would Kill Anyone for You
5. Seven is a Holy Number
6. Get on Your Knees and Fight like a Man
7. Let's Jump a Cowboy Together!
8. Millport's Demise
9. Christian Pornography
10. Salt Sermon
11. They Built a Bass Pro Shop in our Zion
Missourská směs screama, powerviolence, grindcore i mathmetalu. Návykové. ... ČÍST CELOU RECENZI
Opravdu zajímavá deska, která v daných stylových mantinelech hezky našlehává jednotlivé ingredience do intenzivní huspeniny, která jako by se vám chvěla až v útrobách. Je to hodně přímočaré, možná i trochu razantně definitivní a přes určitou stylovou rozkročenost současně i sevřené do celistvého bloku. Skupina ale jako by možná zbytečně někam spěchala a potenciál mnohých postupů a pasáží zůstává podle mě nevyužit až příliš okleštěnou stopáží. Možná i proto mě o trošku víc oslovila do určité míry stylově spřízněná deska "Children Of The Moon", kterou letos vydali další Američané STATE FAULTS.
-bez slovního hodnocení-
Francouzské instrumentální těleso ve svém pojetí prog/post metalu říznutém post-rockem nepřináší zhola nic optimistického. Sází na temnou atmosféru, pečlivě budovanou gradaci, vrstvení ploch a dynamický zvuk. Opojné a pohlcující.
Divoký post hardcore mixnutý alternativním metalem, ozvuky THE MARS VOLTA se míchají s vlivy DEFTONES, do toho djentové výpady. Současně je zde i odér jakési crossover rockové progrese. Vhodné i pro fanoušky HAIL THE SUN nebo VOLA.
Američané hrnou tradiční brutální death ve slamming stylu. Na rychlost se tu příliš nehraje, i když se objeví i pár sypaček, ale to hlavní je nekompromisní tlak podpořený masivním zvukem. K tomu nějaké ty techničtější finesy a je z toho fajn masakr.
Jeden z mých favoritů roku 2023 je tady s novou deskou a já jsem zatím spokojen. Je to více heavy, více metal, ale ten post-punk to opět celé krásně obepíná a dodává tomu výraznou atmosféru a drive. Ještě pár poslechů a dojmy budou mnohem jasnější.
Thrash-deathoví měňavci z Leedsu se na třetí desce přestavují se svou nejvyspělejší, nejbizarnější a nejepičtější tváří, která občas morfuje tak rychle a krkolomně, až člověku lehce tiká oko. 80 minut futuretro hypnagogie vtahuje jako černá díra.
Chladná, disonantně skřípějící a ne úplně stravitelná sbírka, jež nalezne odbytu u zákazníků THANTIFAXATH, DSO, AOSOTH a nebo třeba GEVURAH. Pokud máte ten svůj nasypaný BM rádi „trochu jinak", nemůžete se "Stillamentum" narazit. Ošklivé a ničivé dílo.
Američané na nové desce přidali důraz na melodické vokály a trochu zpřehlednili svůj energický djent. A nejsem si jist, že je to dobře. Stále jim podle mě nejvíc sluší, když to prostě pálí v masakrálním meshugge stylu. Ale slušné album to určitě je.





