Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Pelagic Records
Vydáno: Pátek, 28. června 2024
Délka: 43:43
20 / 10 / 2026 / PRAHA / 007 STRAHOV Švédská melancholie v syrových kulisách strahovské Sedmičky. Oh Hiroshima přivezou své atmosférické plochy a emocionální gradace, které doplní Barrens se svým dravým, instrumentálním post-rockem plným synťáků a temnoty. Severská preciznost a zvuková hloubka v jednom. Oh Hiroshima už dávno nejsou jen „další post-rockovou kapelou“ ze severu. Od průlomového alba In Silence We Yearn se posunuli k vrstevnatějšímu zvuku...
Pozoruhodný kousek. SELENOPLEXIA se věnují black/death metalu s tím, že ho podávají v notně technicko-progresivní formě. Melodie, disonance i krásně rovné blackové pasáže. Velice široká paleta extrémních i čistých zpěvů. A taky Colin Marston za mixákem.
Čtyřicet minut neúprosné tortury v mechanické drtičce, jenž je chladná a neosobní, ale zároveň překvapivě živá ve své brutalitě. Monolitické riffy a tísnivá atmosféra, páchnoucí olejem, betonovým prachem a civilizačním úpadkem. Broadrick to opět dokázal.
Řácky agresivní techno thrash z Bay Area, může tohle dopadnout blbě? Kdepak. Tuhle Frolíci používají své kovové hole zručně a pálí rovnou pod víko. Ostře útočný zvuk, Edgarův zuřivý štěkot a dostatek fines k udržení pozornosti. Doručeno!
Monumentální a neústupná deska, která osloví fanoušky extrémního metalu hledající jak brutalitu, tak silnou atmosféru. Švédi berou to nejlepší ze své deathmetalové školy a hardcoru, aby z těchto přísad ukuli sebevědomý a soudržný materiál.
Po čertech „toolovský“ mix hutných riffů, melodií a nekonečné atmosféry. Brutální zvuk vás mele jako nezkrotná přírodní síla, ale vy jste rádi, protože konečně zažíváte splynutí s univerzální jednotou. Téměř transcendentální post-metal.
Nová autorská hudba VITACITu po třiceti létech od té poslední? JAKO VÁŽNĚ? Sním či bdím nebo je nutno mi jen prostě a jednoduše nafackovat, abych se probral? Takovými skladbami, byť na nich jistě lze hledat mouchy, vždy znovu a znovu jen ZASE DÁL, prosím!
Všeuměl Tony Dunn se vrací s další dávkou mlhou a deštěm nasáklého post metalu, který je zasněný i drsný jako skotská vysočina. Proti předchůdci vybrousil kompoziční um a přidal větší paletu výrazových prostředků. Novinka je tak ještě poutavější trek.
