Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Self released
Vydáno: Pátek, 14. srpna 2026
Délka: 65:44
1. Nousee Musta Lintu, 2. The Origin of The White Serpent, 3. Jylhä metsämies, 4. The Last Day of Therinon, 5. In the Circus of Tuonela, 6. Dark Water Wide, 7. Tears of the Earth, 8. A Whispered Curse Upon The Gale, 9. As A Narrow Fjord Descends, 10. Into the Shadows of Devotion
1. Nousee Musta Lintu
2. The Origin of The White Serpent
3. Jylhä metsämies
4. The Last Day of Therinon
5. In the Circus of Tuonela
6. Dark Water Wide
7. Tears of the Earth
8. A Whispered Curse Upon The Gale
9. As A Narrow Fjord Descends
10. Into the Shadows of Devotion
Bergenská smečka zjednodušila projev směrem k studenému, agresivnímu meloblacku, který mgłavě připomene tvorbu jistých kontroverzních Poláků. A ono to funguje. Čitelný, přístupný, dynamický materiál působí přiměřeně epicky i bez větší orchestrální pompy.
Výživná směs žánrů, mathrockový základ, melodie, emo nálady i post hardcore útočnost. Neposedná rytmika žene skladby do neustálých změn a výrazný ženský vokál umí být přirozeně zpěvný, ale též vyhroceně útočný. Alternativa v tom dobrém slova smyslu.
Francúzsky black metal bol vždy trochu „iný“, a MOURIR tento stereotyp potvrdzujú. Za valivým, pomalým tokom disonantného čierneho kovu, zamračenom ako pán na obale dosky, sa skrýva prekvapivá dávka melódií. Na ploche 40 minút sa tento kontrast neopočúva.
S lehkostí propojené těžké žánry v belgickém stylu. Chaotický hardcore, sludge a noiserock v kompaktním spojení, které je i ve středních tempech dostatečně důrazné a kousavé. Nervní, disonantní a syrová deska s výrazně vytaženou parádní basou.
Těžký a dusivý doom metal těchto Britů je postaven na tradici a místy až plazivé línosti. Ale najdou se i ostré až thrashové riffy zvedající tempo. WITCHSORROW se po osmi letech vrátili se solidní stylovou deskou.
Nijak objevný, o to však zábavnější death metal NY střihu, který je v podstatě showreelem výkladních postupů žánru: odkazy SUFFOCATION, INTERNAL BLEEDING, houpačky, sypačky, slam, hardcore i oldschool sóla. Tohle je zkrátka radost poslouchat.
"Aiming High" zpívá Chuck Billy nebo "Up To The Limit" John Bush??? Hele, asi je čas zabrzdit a mrknout se, co se to děje. Ovšem neděje se vlastně "nic víc", než že ACCEPT slaví padesátku. Ty vole, padesátku?! Tak to teda potěš koště, ale kur*a NAHLAS!!!
