Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Bastardized Recordings
Vydáno: Pátek, 7. srpna 2026
Délka: 23:54
1. Intro, 2. Brutal Truth, 3. Loyalitätsaufmarsch der Verlierer, 4. Graue verkrüppelte Bäume, 5. 700 Migranten, 6. Um die Ecke gedacht, 7. Liebevoll in Brand gesteckte Elektro-SUVs, 8. Tesla brennt, 9. 6Uhr66, 10. Geistig behindert aufgewacht, 11. Körperanalysedaten, 12. Zementierte Wertgerüste, 13. Gesellschaft auf, 14. Zeitstrahl, 15. Anpasser auf der Autobahn, 16. Tierwohllabel, 17. Ein letzter Gruss ins Universe, 18. GPGP, 19. Reflexion
1. Intro
2. Brutal Truth
3. Loyalitätsaufmarsch der Verlierer
4. Graue verkrüppelte Bäume
5. 700 Migranten
6. Um die Ecke gedacht
7. Liebevoll in Brand gesteckte Elektro-SUVs
8. Tesla brennt
9. 6Uhr66
10. Geistig behindert aufgewacht
11. Körperanalysedaten
12. Zementierte Wertgerüste
13. Gesellschaft auf
14. Zeitstrahl
15. Anpasser auf der Autobahn
16. Tierwohllabel
17. Ein letzter Gruss ins Universe
18. GPGP
19. Reflexion
Nejdřív jsem byl skeptický, ale INTERPOL si mě znovu získali. Jasně, energii a hitovost prvních alb už nečekejte, přesto si kapela zachovává ono neuchopitelné kouzlo, které poznáte na sto honů. Intimní, hladivá a překvapivě podmanivá deska.
Táto kapela už tuším viac púta svojou vyšinutou HR politikou ako hudbou. Toto je vážne slabotka. Plytčina bez nápadov. Wow, máte výborného bubeníka! A čo ďalej?
Jsou nahrávky spadající do šuplíku atmosférický black metal, které vás při poslechu neotravují, příjemně tečou jedním uchem dovnitř a druhým ven a chvílemi mají blíže k ambientu. Opravdu velmi pěkná hudba na pozadí, ale co jsem to vlastně poslouchal?
Svět hoří, asfalt měkne a čtyřka z Oklahomy k tomu dodává soundtrack. Další porce sonické beznaděje od kapely, která dokáže proměnit lidskou úzkost v překvapivě návykovou formu.
Bergenská smečka zjednodušila projev směrem k studenému, agresivnímu meloblacku, který mgłavě připomene tvorbu jistých kontroverzních Poláků. A ono to funguje. Čitelný, přístupný, dynamický materiál působí přiměřeně epicky i bez větší orchestrální pompy.
Výživná směs žánrů, mathrockový základ, melodie, emo nálady i post hardcore útočnost. Neposedná rytmika žene skladby do neustálých změn a výrazný ženský vokál umí být přirozeně zpěvný, ale též vyhroceně útočný. Alternativa v tom dobrém slova smyslu.
Francúzsky black metal bol vždy trochu „iný“, a MOURIR tento stereotyp potvrdzujú. Za valivým, pomalým tokom disonantného čierneho kovu, zamračenom ako pán na obale dosky, sa skrýva prekvapivá dávka melódií. Na ploche 40 minút sa tento kontrast neopočúva.
