MAUDITS - In Situ
Francouzské instrumentální těleso ve svém pojetí prog/post metalu říznutém post-rockem nepřináší zhola nic optimistického. Sází na temnou atmosféru, pečlivě budovanou gradaci, vrstvení ploch a dynamický zvuk. Opojné a pohlcující.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Self released
Vydáno: Pátek, 30. ledna 2026
Délka: 43:08
1. Reminds Me..., 2. Remember, 3. Crony, 4. The New Flesh, 5. AV, 6. Brother, 7. Over A Life, 8. Long Ago, 9. Real Or Not, 10. The Time It Slipped Away, 11. Memory Loss, 12. Headed Underground, 13. A Sort Of Goodbye
1. Reminds Me...
2. Remember
3. Crony
4. The New Flesh
5. AV
6. Brother
7. Over A Life
8. Long Ago
9. Real Or Not
10. The Time It Slipped Away
11. Memory Loss
12. Headed Underground
13. A Sort Of Goodbye
Francouzské instrumentální těleso ve svém pojetí prog/post metalu říznutém post-rockem nepřináší zhola nic optimistického. Sází na temnou atmosféru, pečlivě budovanou gradaci, vrstvení ploch a dynamický zvuk. Opojné a pohlcující.
Divoký post hardcore mixnutý alternativním metalem, ozvuky THE MARS VOLTA se míchají s vlivy DEFTONES, do toho djentové výpady. Současně je zde i odér jakési crossover rockové progrese. Vhodné i pro fanoušky HAIL THE SUN nebo VOLA.
Američané hrnou tradiční brutální death ve slamming stylu. Na rychlost se tu příliš nehraje, i když se objeví i pár sypaček, ale to hlavní je nekompromisní tlak podpořený masivním zvukem. K tomu nějaké ty techničtější finesy a je z toho fajn masakr.
Jeden z mých favoritů roku 2023 je tady s novou deskou a já jsem zatím spokojen. Je to více heavy, více metal, ale ten post-punk to opět celé krásně obepíná a dodává tomu výraznou atmosféru a drive. Ještě pár poslechů a dojmy budou mnohem jasnější.
Thrash-deathoví měňavci z Leedsu se na třetí desce přestavují se svou nejvyspělejší, nejbizarnější a nejepičtější tváří, která občas morfuje tak rychle a krkolomně, až člověku lehce tiká oko. 80 minut futuretro hypnagogie vtahuje jako černá díra.
Chladná, disonantně skřípějící a ne úplně stravitelná sbírka, jež nalezne odbytu u zákazníků THANTIFAXATH, DSO, AOSOTH a nebo třeba GEVURAH. Pokud máte ten svůj nasypaný BM rádi „trochu jinak", nemůžete se "Stillamentum" narazit. Ošklivé a ničivé dílo.
Američané na nové desce přidali důraz na melodické vokály a trochu zpřehlednili svůj energický djent. A nejsem si jist, že je to dobře. Stále jim podle mě nejvíc sluší, když to prostě pálí v masakrálním meshugge stylu. Ale slušné album to určitě je.





