KNIVES - REGLITTER I
Zní to jakoby postpunkeři, začali hrát rapmetal se saxofonem. Má to atmosférou, energii a spoustu zajímavých zvuků. Jestli tak má znít obsah škatule s visačkou „crossover současnosti“, tak vrním spokojeností.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Badtooth Records
Vydáno: Pátek, 16. ledna 2026
Délka: 49:11
1. A Dying World, 2. No Coming Shore, 3. Secrets of the Necromancer's Keep, 4. The Faceless Ones, 5. Living Without You, 6. In the Quiet Hours, 7. The Bastard's Army, 8. Suffer With Me, 9. Inhale, 10. Ill Omens, 11. The Eclipsed Sun, 12. Old Blood
1. A Dying World
2. No Coming Shore
3. Secrets of the Necromancer's Keep
4. The Faceless Ones
5. Living Without You
6. In the Quiet Hours
7. The Bastard's Army
8. Suffer With Me
9. Inhale
10. Ill Omens
11. The Eclipsed Sun
12. Old Blood
Zní to jakoby postpunkeři, začali hrát rapmetal se saxofonem. Má to atmosférou, energii a spoustu zajímavých zvuků. Jestli tak má znít obsah škatule s visačkou „crossover současnosti“, tak vrním spokojeností.
Výlet do temných hlubin industriálního metalu s překvapivě organickým nádechem, inspirovaným skutečnými ptačími zpěvy a zkušenostmi z dobrovolnické pomoci migrantům. Tristan vytvořil jedno ze svých nejtvrdších, ale současně nepřístupnějších alb.
Dissonant death, náznaky deathcore tendencí, splašená riffařina i eklektické výdutě zasahující až kamsi k extravaganci IMPERIAL TRIUMPHANT. Tahle novozélandská parta s přitroublým názvem umí svým posluchačům náležitě zamotat palici. Parádní deska.
Všichni co znají tvorbu Tristana Stonea ví, že industriál nemusí být jen studeně strojový, ale je možné jeho výrazovými prostředky přinášet i tvorbu se silným emotivním nábojem. To Tristan dokazuje i na nejnovější desce.
Nespoutaná blacková jízda s razantním punkovým tempem. Nizozemci si nehrají na nějaké odlehčené melodie, naopak berou dravou blackovou podstatu a šponují ji hardcore intenzitou. Je to zajímavý stylový mix, který funguje hlavně díky své naléhavosti.
Telochovi/Ghulovi MAYHEM sú hudobne bližšie k MARDUK než k disonantnej Blasphemerovej hnilobe, no „Liturgia smrti“ má potenciál vrátiť prapôvodných blackmetalistov po 7 rokoch do širšieho povedomia: nielen vďaka príspevku Garma a ULVER v úvodnom tracku.
Ako mi toto ušlo? Znovuzrodený Sub Pop pustil do sveta dekonštruovanú verziu kvltovej „dvojky“ od EARTH, a stojí to teda za to: geniálny grime remix „Seven Angels“ od THE BUG, príspevok Justina K. Broadricka, a pod tým riffy, riffy ktoré tečú ako med.





