Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Spray My Face Recordings
Vydáno: Úterý, 23. září 2025
Délka: 17:15
1. Old Man And The Semen, 2. Got Mouths To Feed, 3. Puff Daddy, 4. Fore (What Is It Good Fore), 5. Cummer Chameleon, 6. Flogging A Dead Horse, 7. Cumming To Pieces, 8. Wee Willy Winkie, 9. LaCockeracha, 10. Pipe Dream, 11. Three Bags Full, 12. Lighten The Load, 13. Kumquat Squat, 14. First Date, 15. Off With Their Heads, 16. Fore In The Afternoon
1. Old Man And The Semen
2. Got Mouths To Feed
3. Puff Daddy
4. Fore (What Is It Good Fore)
5. Cummer Chameleon
6. Flogging A Dead Horse
7. Cumming To Pieces
8. Wee Willy Winkie
9. LaCockeracha
10. Pipe Dream
11. Three Bags Full
12. Lighten The Load
13. Kumquat Squat
14. First Date
15. Off With Their Heads
16. Fore In The Afternoon
Francouzské trio si uvědomuje omezení instrumentálního post metalu, takže se po klasickém rozjezdu objeví postrocková akustika a violoncello, překvapivé vokály doplní skladbu „Roads“ do typicky rockově baladické aranže. Melancholii rozčísne i rap. Pěkné.
Pre mňa zatiaľ objav tohto roka. Symfonický melodický death z Talianska. Silné riffy aj refrény, zborové spevy. Nový album fantastický, jeden hit za druhým, a tie predchádzajúce sú rovnako vynikajúce.
Progresivní post black, uff, z toho mívám občas bolení hlavy. Ale Britové ASIRA umí do své hudby roubovat nádherně éterické retrorockové prvky, takže je to místy jako by se srazili ALCEST s PINK FLOYD. K tomu ale i kontrastní natlakované post BM pasáže.
Holandská melodicko-blackmetalová úderka připomíná, že zlaté časy žánru jsou sice pryč, ale stále mu lze vzdát hold materiálem, který odkazuje na tvorbu DIMMU BORGIR a především OLD MAN’S CHILD. Chladné, dravé, atmosférické.
Kultovní francouzská heavymetalová úderka s kořeny v osmdesátkách vydala vloni nové album, které dokládá, proč jsou SORTILÉGE kult, ovšem nejspíš jen ve Francii. Vlastně podobně to mají i české kapely stejného typu. Je to dobré, ale nikoliv vynikající.
Stoupenci göteborgského stylu melodického death metalu vycházející ze základů GATES OF ISHTAR se po dekádě probrali z dřímoty. A šlape jim to stále dobře. Trochu retro, ale to nic nemění na tom, že je to povedená záležitost.
Epická a velmi hyperaktivní podoba technického death metalu a thrashe. Cítím tu závany VOIVOD, VEKTOR, ATHEIST, DEATH i raných CYNIC. Asi nejodvážnější a nejrozmanitější metalová deska kosmických techniků. Kolosálních 79 minut a jen pět skladeb.
