VLOŽIT HODNOCENÍ

Lepšie než jednotka....o dosť!

8,5 / 10

Rozhodně jedno z nejlepších alb, co jsem v posledních letech slyšel, téměř bez slabých míst, největším mínusem je asi celkem rychlá ohratelnost, což se dá ale od rocku čekat.

8,5 / 10

-bez slovního hodnocení-

9,5 / 10

-bez slovního hodnocení-

7 / 10

Slabota...dejte si radši poslední desku od Beardfish - Mammoth :)))

5 / 10

pred koncertom za 8, po koncerte nove songy 10++

10 / 10

-bez slovního hodnocení-

10 / 10

To, že sa Mr. Gildenlöw pre tentokrát rozhodol, že sa jeho kapela vydá cestou späť do 70. rokov, ešte automaticky neznamená, že by tým pádom prestal robiť veľmi kvalitnú hudbu.

7,5 / 10

vyborny album, art rock a la roky sedemdesiate silno mozem, kapele vyrazne prospelo zjednodusenie, progresivita nie je len o 13/8 taktoch a kamione tonov, luxusny zvuk... v takej Healing Now som mal normalne pocit, ze pocuvam Jethro Tull...:)) najkrajsie songy - To The Shoreline, 1979, Through The Distance, The Physics Of Gridlock (az na tu francuzstinu na zaver, tfuj, ako by povedal Ziltoid: FETID!!:))) I'm far from sober............

9 / 10

slaby retro pokus, velmi zle

4 / 10

Podľa mňa výborný album, za osem bodov.

8 / 10

-bez slovního hodnocení-

8 / 10

hodně silné album, mnohem vyrovnanější než předchůdce...

9 / 10

-bez slovního hodnocení-

6 / 10

Dvojka sa mi paci ovela viac ,aj ked az po vela poicutiach,jednotku si uz asi nikdy nepustim,kym dvojka ma bavi,neviem co daniel povedal proti Metalu,ale ked nieco zle,tak nech ma nechce stretnut :-)

8,5 / 10

-bez slovního hodnocení-

7,5 / 10

Bylo to docela napínavé čekání - jak vlastně druhý díl bude znít. Bude to završení prvního dílu ve stejném duchu? Nebo se Daniel rozhodne nás šokovat? Protože u něj člověk nikdy neví... Nakonec se ukázalo (už ve chvíli, kdy POS zveřejnili první kratičkou ukázku), že scénář č. 1 je pravdivý. Tím bylo jasno. Nemá tedy smysl popisovat druhý díl zevrubně a jen zběžně si sesumarizuji, v čem se druhý díl liší: ...Ono toho vlastně moc ani není. :) Trochu mě překvapuje, že už teď vidím a slyším nemálo názorů, které dělají jakýkoliv výraznější rozdíl mezi prvním a druhým dílem. Já osobně spatřuji docela silnou podobnost s tehdejším Metallicovským Loadem a ReLoadem: je to také ohlédnutí do retro minulosti, která budovala to, co kapela hraje nyní (v případě Metallicy blues-rock, v případě POS dřevní rock), je to dvojalbum pro skalní fandy překvapivé, spíše nemilé a velmi kontroverzní, je to dvojalbum, které znamená nesporné změkčení a je to dvojalbum neoddělitelné a je prakticky nemožné říci, které album se povedlo méně a které více. A pro obě dvojalba (bohužel) platí to, co platí pro 90% hudebních děl, která se rozprostírají na extrémně dlouhé ploše: kdyby bývala kapela nechala materiál projít skutečně super-přísným sítem a vydala 40-50 jen toho skutečně NEJ, udělala by asi lépe. Předně si Daniel zaslouží velkou úctu za takovýto experiment. Své hudební vize posouvá neustále někam dál. Chápu, že mnoho lidí těžko může retro chápat jako krok dál, ale ono to není tak jednoduché, podle mě. Tohle není vyložený tribut 70. létům. Možná po stránce produkce, ale co se kompozic týče, tak POS zcela nesporně staví na tom základu, který je prostě jejich. Unikát PAIN OF SALVATION. Byl obsažen na všech albech a je obsažen i zde. Tedy: tlesk, tlesk. Ne pro každého bude tento experiment geniální srdcovka (ani pro mě není), nicméně považuji ho za velmi úspěšný a dokazující Danielův ohromný hudební talent. Dřevní rockové kapely 70. let vůbec nemusím, ale tohle je prostě dobré. Chápu z toho, o co Danielovi šlo a smekám před ním, jak obratně rozehrál partii na zcela neznámém hřišti. Nepochybuji o tom, že tohle dvojalbum bude za pár let hromadně a "nečekaně" doceňováno všemi těmi, kteří ho dnes odsuzují. Je to svým způsobem docela nadčasová záležitost. Už teď se těším, kam hudební vítr zavane Daniela příště a s čím příjdou jeho PAIN OF SALVATION. Má mou plnou důvěru. Oblíbené momenty alba: "To The Shoreline", "1979", "The Deeper Cut", "Through The Distance", "The Physics Of Gridlock".

7,5 / 10

Připadne mi stejně jako u Opeth, že jdou obě kapely směrem dolů. Když to srovnám se starými pardály, kterým v techto dnech vychází taky novinky (Steve Hackett, Willson, Yess...) vychází mi, že legendy zní moderněji a čerstvěji než jejich retro následovníci. Deska je to nadstandartní, ale progresivní ani náhodou.

7 / 10

Dvojka je o fous lepší, jenže já jedničku neposlouchám ...

2 / 10

Dvojka je ovela lepsia, jednotku mam stale za 5,5-6 bodov...

8 / 10