IMMOLATION - Atonement

IMMOLATION - Atonement

IMMOLATION - Atonement

IMMOLATION - Atonement

V rámci sepisování posudku na jubilejní desáté řadové album IMMOLATION jsem si pro jistotu naordinoval poslech celé diskografie se zvláštním důrazem na „černé ovce“, tedy poměrně diskutabilní dvojici “Harnessing Ruin“ a „Shadows In The Light“. I s odstupem deseti let jsem nesmírně rád, že USDM legenda tenkrát nepokračovala dále stejným směrem, ale spolu s vydáním zlomového záznamu „Majesty And Decay“ se duchem navrátila zpět do památných časů, kdy „Here In After“, „Failures For Gods“ či nepřekonatelné „Close To A World Below“ psaly zlatým písmem ty nejslavnější kapitoly žánru žánrů. Už jen prastaré logo, jenž se naposledy objevilo na obalu před dlouhými jednadvaceti lety při příležitosti vydání „Here In After“ je výmluvným důkazem toho, že IMMOLATION nepřišli o nově nabitou jistotu ani na výroční novince „Atonement“.

Příprava nového záznamu se trochu protáhla - na vině byla komplikovaná fraktura kotníku obsluhy bicích nástrojů i jistá tvůrčí krize, jež prý na chvilku dolehla i na samotného krále deathmetalové kytary, tedy pana Vignu. Ale sami dobře víme, že někdy je dobré trochu posečkat, utřídit si myšlenky a důkladně je vybrousit do nejmenšího detailu, kór když jste přísně konzervativní žánrovou kapelou a vydáváte již desátou desku, nadto navíc disponující poměrně ambiciozní stopáží, blížící se hranici padesáti minut.

IMMOLATION

„Atonement” jako by představovalo průřez tvorbou kapely za posledních sedm let s reprezentativními odbočkami až někam ke „Close To A World Below“ navrch. Jestliže předešlá sbírka „Kingdom Of Conspiracy“ byla místy sešitá tak trochu horkou jehlou, novinka se mi jeví barevnější a po dramaturgické stránce více promyšlenější. Z lysé mozkovny jednoho z nejvíce svojských skladatelů, jenž v USDM kdy působil, vypadly i tentokráte silné a jasně memorovatelné riffy – jestliže „Majesty And Decay“ má svou „A Glorious Epoch“, „Providence“ zase disponuje „What They Bring“ a „Kingdom Of Conspiracy“ či „The Great Sleep“, tak „Atonement“ se honosí temným triem „When The Jackals Come“, „Fostering The Divide“ a „Lower“ nebo členitou titulní skladbou. Jestliže minulé album (narozdíl od jemu předešlého EP „Providence“) neobsahovalo žádný vyložený „hit“, tak „Atonement“ jich ve svém tracklistu ukrývá hned několik. Ten nejzásadnější se nachází na deváté pozici pod visačkou „Above All“, ze začátku poměrně nenápadné kompozici rozjíždějící se ústředním „groovy“ riffem, jenž znenadání přeroste v epický, vygradovaný refrén, opentlený chytlavou melodickou linkou. Klobouky dolů před kytarovým mágem však budeme mít šanci smeknou ještě několikrát, třeba hned v následujících dvou položkách „The Power Of Gods“ a „Epiphany“ totiž pan Vigna rozhodí jakoby jen tak bokem tolik výrazných riffů, že by na nich každá druhá kapela mohla vystavět rovnou celé album. Poklonkování geniálnímu strunníkovi však zdaleka nekončí, je nutno dodat, že Vignovi se povedla i celá řádka pasáží, kde je jeho jindy vznešená kytara najednou zneklidňující, nepříjemně plíživá, jedovatá a nervózně roztěkaná. Ódu na počínání lysého mefista zakončíme konstatováním, že na „Atonement“ mu to sluší i v pozici kytarového hrdiny – rozmáchlá a košatá sóla v „Rise The Heretics“, „Thrown To The Fire“, „Destructive Currents“ nebo „Lower“ jsou tomu jasným dokladem.

Desátá řadová kolekce IMMOLATION je vskutku reprezentativní žánrovou oslavou, nebojím se říci, že máme co dočinění se zatím nejlepším výliskem od vydání „Close To A World Below“. Americká USDM legenda je v bezmála třicátém (!) roce své existence v naprosto excelentní formě. Mám pocit, že veškeré zásadní ingredience a trademarky kapely jsou zde v dokonalé rovnováze – IMMOLATION si dokázali uchovat svůj pověstný temný „vibe“, navzdory okleštěnému manévrovacímu prostoru konzervativního USDM jsou skladatelsky nesmírně variabilní, tahají z rukávu skutečně silné riffy, dokážou být epičtí, majestátní, ale stejně tak i obhroublí, studení a nepřátelští. Není se čemu divit, že celé zástupy následovníků se s větším či menším úspěchem snaží v počínání skutečné žánrové legendy najít svou inspiraci. IMMOLATION – kapela jako žádná jiná.

IMMOLATION (logo)

 10

Reaper

Verdikt

Desáté řadové album IMMOLATION je vskutku reprezentativní žánrovou oslavou, nebojím se říci, že máme co dočinění se zatím nejlepším výliskem od vydání “Close To A World Below”. Americká USDM legenda je v bezmála třicátém (!) roce své existence v naprosto excelentní formě. Kapela jako žádná jiná.

Hodnocení

Autor
9 / 10
Redakce
8 / 10
Čtenáři
8,8 / 10

Další informace

Stopáž: 48:47

Produkce: Paul Orofino
Studio: Millbrook Sound Studios

Mix & mastering: Zack Ohren
Artwork: Pär Olofsson

www.facebook.com/immolation

Sestava

Skladby

  1. The Distorting Light
  2. When The Jackals Come
  3. Fostering The Divide
  4. Rise The Heretics
  5. Thrown To The Fire
  6. Destructive Currents
  7. Lower
  8. Atonement
  9. Above All
  10. The Power Of Gods
  11. Epiphany
  12. Immolation (Re-recorded)

Diskografie

Acts Of God (2022)
Atonement (2017)
Immolation (single) (2016)
Kingdom Of Conspiracy (2013)
Providence (EP) (2011)
Majesty And Decay (2010)
Shadows In The Light (2007)
Hope And Horror (EP) (2007)
Harnessing Ruin (2005)
Bringing Down The World (DVD) (2004)
Unholy Cult (2002)
Close To A World Below (2000)
Failures For Gods (1999)
Here In After (1996)
Stepping On Angels... Before Dawn (Compilation) (1995)
Promotional Demo (demo) (1994)
Dawn Of Possession (1991)
Demo II (demo) (1989)
Demo I (demo) (1988)

Jiné pohledy

8 / 10
Jak často říkám, jsou kapely, které si tu svou stále svěží kvalitu vyprodukují vždycky. Jestli teď IMMO nahráli svou nejlepší, třetí nebo pátou nejlepší desku, nejsem schopen posoudit. Koule to má pořád.
Shnoff | 2. května 2017