Cesta, kterou od svých seriálových počátků až do současnosti urazil Netopýří muž, je až neuvěřitelná. Cesta od dnes už jen úsměv navozujících maškarních přehlídek ze šedesátých let do své současné temné a drsné podoby byla lemována skvělou výtvarnou stylizací Tima Burtona i neúspěšnými pokusy navázat na jeho fantaskní uzavřený svět města Gotham. Že Christopher Nolan nehodlá žít z minulosti, dokázal už před třemi lety svým prvním filmovým ztvárněním komiksového hrdiny Batmana.
Jeho pohled na zrození a motivaci tajemného ochránce bezpráví se noc co noc vydávat do ulic plných zločinu trestat ty, kteří za to mohou, byl hozenou rukavicí ostatním filmovým tvůrcům, kteří se inspirují neohroženými bojovníky z komiksových sešitů. To, co však Nolan před třemi lety už poměrně solidně rozvinul, nyní dovádí do úplné dokonalosti. Batmana zbavuje jakýchkoliv klišé a mýtů a ve svém novém filmu jej představuje jako tápající a o svém jednání čím dál více pochybující postavu. Dvojí život Bruce Waynea už poměrně vyčerpává. Zatímco během zasedání správní rady jeho obrovské firmy dohání spánkové manko, během nocí je nucen se vypořádávat s čím dál početnějšími gangstery a jeho napodobiteli přiživujícími se na veliké popularitě samozvaného strážce bezpečí gothamských ulic. Když už se zdá, že kdysi tak silné mafii pomalu docházejí síly a brzy nastane ten den, kdy už žádných Batmanů nebude potřeba, se zjeví on – symbol krystalicky čistého zla. Zlomyslný klauní obličej, ve výborném ztvárnění Jacka Nicholsona, byl symbolem i prvního Burtonova filmu. V „Temném rytíři“ se však nespokojí pouze s rolí všehoschopného zločince a prostřednictvím svých nepředvídatelných skutků na sebe bere mýtickou podobu nezničitelného zla. Nedá se zastrašit, nedá se mu ublížit, nedá se zahnat do kouta a možná, že se nedá ani porazit…
Mohlo by se zdát, že před naším hrdinou stanul jeho doposud nejsilnější protivník. Tím se však paradoxně nestane monstrum s věčným slizkým úsměvem, ale on sám. Musí se totiž vypořádat s největší výzvou svého dosavadního života. Jak dosáhnout toho, aby byl jeho boj i nadále účinný, když podle mnohých je to s kriminalitou a násilím ve městě ještě horší, než se zjevil? Jak bojovat proti zlu a nesnížit se k prostředkům, kterými si vypomáhá druhá strana? A má vůbec dobro šanci jednou zvítězit, anebo je jen nedílnou součástí všudypřítomného zla? Toho zla, které představuje nevyzpytatelný šílenec Joker (ve skutečně famózním ztvárnění Australana Heatha Ledgera), jehož motivace postrádá jakýkoliv řád a snahu po moci a zisku, toliko typickou pro zločince, se kterými se doteď muselo alter ego Bruce Waynea potýkat.
Z každé ze sto dva a padesáti minut je poznat, že si Christopher Nolan celý film důkladně a dlouho rozmýšlel. Některé až příliš rychle ukončené scény prozrazují, že filmu by bez problémů slušel i větší časový prostor, aniž by to jakýmkoliv způsobem ohrozilo celistvost příběhu. Příběhu, který snese přívlastek epický. Komplikovaný děj plný postav a jejich paralelních příběhu klade vysoké nároky na divákovu pozornost, ale tuto si však dokáže vynutit naprosto nenásilně. V jeho členité struktuře totiž není ani nejmenší prostor pro nějaký hluchý a nic neřešící okamžik, či dějovou odbočku do slepé uličky. Každá scéna, každá myšlenka a každý čin zde mají své místo a svojí vypovídající hodnotu. Nolan důmyslně pracuje s motivy současného světového dění a tyto si ke svému účelu patřičně přizpůsobuje a zjednodušuje, čímž však nikterak neubírá na vypovídající hodnotě svého sdělení.
Přestože četné upoutávky slibovaly především velkolepý souboj Batmana a Jokera, mezi hlavní postavy „Temného rytíře“ lze zařadit i neohroženého státního zástupce Harveyho Denta v podání Aarona Eckharta. Neúplatný a idealistický bojovník se zločinci působí jako uhlazená verze muže v masce. Jako někdo, kým Bruce Wayne nemůže nikdy být. Tragický příběh Denta však zároveň symbolizuje boj, kterým si Netopýří muž bude muset projít. Mohlo by se zdát, že existenciální rozměr a důraz na myšlenkové sdělení jakoby upozadil fakt, že jakýkoliv film o Batmanovi je především nákladná podívaná plná skvělých efektů a akce. Ne, ani „Temný rytíř“ se nevymyká z této formulace. Honiček, výbuchů, střílení anebo soubojů muže(-ů) proti muži (tentokráte v oproti předchůdci přeci jen o něco přesvědčivějším a přehlednějším vizuálním provedení), si i tentokráte divák užije dosti, ale těžiště nového Batmana, jak již bylo řečeno, je někde úplně jinde.
„Temný rytíř“ je definitivní vítězství Nolanova pohledu na komiksový svět. Pohledu, který neopouští reálný svět, a přesto se nechá unášet představou o existenci někoho, kdo se sám postaví obrovské přesile, kterou představuje zločin a násilí. Jeho boj je však až příliš osamocený, pokud v jeho počínání nevěří ti, kterým má pomáhat a pokud o sobě pochybuje i on sám. „Temný rytíř“ není určitě filmem dokonalým a netroufám si tvrdit, zda-li se o něm v takových superlativech bude hovořit i za deset, dvacet, třicet let. Na každý pád je však filmem vynikajícím, dějově nabušeným, plným skvělých herců a především filmem, který se musí vidět.
