Myslím, že nebudu daleko od pravdy s úvahou, že každý z nás má nějakého oblíbence (v tomto případě hudebního), o kterém tak nějak ví, že má určité kvalitativní rezervy, a že většina jeho tvorby není na maximální hodnocení, ale neřeší to, protože se mu ten výsledek většinou líbí a sedne mu do noty. ...