VLOŽIT DISKUSNÍ PŘÍSPĚVEK

Tak já budu ten negativní, jo? ChW jsem viděl v LMB a o pražském koncertě platí v podstatě totéž co zaznělo v recenzi. Vypíchl bych cit pro Moment, součástí hudebních aranží byl i světelný park, nad kterým evidentně někdo hodně přemýšlel, hned v Carrion Flowers se povedlo podtrhnout odmlky nejen tichem, ale i okamžikem naprosté tmy. Půlvteřina, která dělá hodně. Díky přidané hodnotě světel a preciznímu zvuku (kytary jsou naživo ještě čitelnější než na špinavě produkované Hiss Spun) zní skladby lépe než na desce. K tomu minimalistická, ale silná stage presence Chelsea, která drobnými gesty, třeba obouruč uchopením mikrofonu, vytočením loktů a pohledem k zemi posune například už tak naléhavou Scrape ještě o úroveň výš.

Problém spatřuju v dramaturgii. Dnes se zřejmě cení, a často to při hodnocení koncertů slýchám, když je set pojatý jako Rituál. "To byl rituál".
Já tomu říkám jednorozměrnost a těším se až to vyjde z módy. Skupiny teď dělají to, že vyberou podobně znějící skladby ze své diskografie, i ty odlišné přizpůsobí současné aranži, a seřadí je tak, aby hodinu pozvolna gradovaly, bez větších náhlých sonických změn. Když to dělají Swans, je to ok, to je jejich game. Ale když na tenhle vagón naskakují všichni, je to křeč.
Typický moment, Wolfe hraje After the Fall, to je ta písnička která má uprostřed ten náhlý antiklimaktický zvrat, break do nepatřičně působící potrhlé elektroniky. Odvážný krok v hudbě, která je jinak temná a vážná. V živém provedení je tento zvrat nahrazen bezpohlavní, hloupatou post-blackovou kytarou. Podobných míst, kde došlo k ohlazení hran ve jménu plynulosti, bylo v setu hodně, nehledě na to že byl už tak postavený téměř výhradně na rámusivých skladbách, které jsou ok, ale nejsilnější momenty ChW jsou podle mě někde jinde. O náhlé zálibě v bezcílném post-rockovém leadování už jsem psal v avenue. (Proboha proč.?!)

Odcházel jsem "meh" spoko, ale koncert z Dobešky ’15, kde se tolik nehrálo na prokomponovaný celistvý zážitek a heavy fláky z Abyss byly projemněny těmi z Pain is Beauty, byl o třídu výš.

https://www.stormbringer.at/livereports/galerie/3033/chelsea-wolfe-und-brutus-arena-wien.html