Z Astonishing jsem hodně v rozpacích. Je na něm přefanfárováno, přeploužákováno, na hodně místech si připadám jako u soundtracku k americké romantické telenovely, většina písní začíná klavírem nebo klávesami, což možná naznačuje, kdo je hlavním tvůrcem. Ze zvuku jsem zklamán už delší dobu, kdy to šlo někde asi po odchodu Portnoye znatelně dolů, sound Manginiho bicích mi na posledních albech začínají připomínat sterilní elektronický zvuk z Images a Words, to samozřejmě nemá nic společného se zručností a genialitou obou Mistrů Manginiho a Portnoye. Kytary už taky nejsou tak zvukově mohutné, dynamické a dravé, jako na starých deskách, především jako na křišťálovém drahokamu Awake!!! (kuriozitka - někde na netu jsem zahlédl něco o remastrování Awake…!?, to by potřebovaly spíš poslední alba). Abych nebyl úplně skeptický, tak z obou CD Astonishing by bez těch nudných vycpávek šlo poskládat jedno standardní album DT typu Black Clouds and Silver Linings: - Dystopian Overture, The Gift Of Music, A Life Left Behind, The X Aspect, 2285 Entr'acte, Moment Of Betrayal, Heaven's Cove, The Walking Shadow, My Last Farewell, Our New World…a asi stačí. Zvláštní bylo, když jsem poprvé slyšel píseň „Brother, Can You Hear Me“, nemohl jsem po zbytek dne vytěsnit z hlavy fotbalový popěvek starého hitu Ringo Čecha „Zelená je tráva“.