VLOŽIT DISKUSNÍ PŘÍSPĚVEK

diskusia k Avataru mala 9 stran, kym sa uzavrela :P

Ale len jeden film dokaze vnuknut myslienku stale o nom diskutovat ;-).

jj, ty filmy jsou k nerozeznání podobné, zaráží mě hlavně ta podobnost názvu, stejné herecké obsazení a také to, že oba filmy měly skoro stejný rozpočet (200 resp. 350 milionů)... to není náhoda.

Začínám se na ten film těšit ještě víc :))

Cože, tady to fakt někdo srovnává s Avatarem?

No vidíš a jde to i bez vodění za ručičku, šikulko. Já z vás ty intelektuály udělám!

MarigoldTy si nam urcite zasial myslienku nech to napiseme za teba, tak si nad nami vsetkymi.

Děkuji, že jsem to nemusel psát sám.

Dokonce NIKDO neni tak moudrý jako Marigold! :)

Nie vsetci su taky mudry ako Marigold, takze to vodenie za rucicku tam musi byt.

dej to ještě 3x

Radalf: jj, o tom to přesně je, x dějových rovin, ale seřazených vlastně lineárně a nahlížených z jedné vypravěčské perspektivy, navíc se všemi nezbytnými vysvětlivkami (musím říct, že napodruhé mě sraly ještě víc, neboť jsou ale totálně zbytečné).

jo jinak já 7/10. Ale je to asi jediný film, který bych hodnotil "jen" takto a chtěl ho vidět znovu:)

¨Marigold, imho je na tom filmu (kromě technické preciznosti) fascinující jediná věc - že to ten chlap dokázal natočit tak, aby se v tom napoprvé zorientoval i zcela průměrný divák. V podstatě mi to přišlo jako taková onanie "Hele jakej jsem super, dokážu utáhnout šest dějových rovin". Šikula - a právě proto je to podle mě super film.

Alespoň je zaděláno na druhý díl a penízky se točí :-)), nicméně dvojka nebude mít pro mne ani cenu stažení z netu:-).

Prostoru pro interpretaci je podle mého dost – samozřejmě ne během filmu, kdo by chtěl během filmu interpretovat?

Já například... ale u Inception to nejde, když mě autor vede úzkostně za ručičku a prostor na pochyby otevře až v závěru, kdy mu nic jiného nezbývá, jinak by to byla blbá limča ;o)

A tohle není zdaleka jediná myšlenka filmu – motiv sebevraždy jako úniku z pasti života, motiv výčitek a vykoupení...je třeba je jen vidět.

ty motivy tam jsou, ale opravdu si nejsem jistý, nakolik Inception jde nad jejich efektní "konstatování" a "použití". Ohledně banality souhlasím s Dalasem – budiž ale jedním dechem dodáno, že jsem žádnou hloubku neočekával. Jen mám pocit, že ji v tom někteří lidé vidí, tak chci vědět, co mi uniklo :o)

Fascinují mě stejnou měrou invektivy posměváčků, kteří film označují za sračku, jako intelektuální záchvaty jeho zastánců, ze kterých jsem ale stále ještě nepochopil, v čem přesně je ten film tak výjimečný. Že nabourává časoprostor? Beru. Že si skvěle hraje s časem a prostorem? Beru. Že má víc rovin? Beru. Ale to všechno tu již bylo a v Inception to není o nic lepší. Z mého pohledu film pracuje s tou nejtradičnější a nejjednodušší narativní figurou, jen ji využívá k zrcadlovému efektu. Ale v čem je ona hloubka filmu (krom toho, že má pět úrovní) mi dosud nikdo neobjasnil.

Viděl jsem ho 2x na velkém plátně a velmi soustředěně, to jen aby mi zas někdo nevykládal, že jednou nestačí...

Mohl by mi nekdo dat priklad, co chcete po ceste z kina interpretovat, nad cim premyslet? 'Jestli si dela Nolan z divaku prdel' se nepocita //:=]

Spojení rotující dodávky a rotující reality v hotelu + souboje, to bych rozhodně nenazvala pouhým „střídáním vizuálně kontrastních lokací“. Nehledě na to, že ten vizuální kontrast má dosti jasný účel, totiž přehlednost.

Ad:Fakt, že hrátky s lidskou myslí jsou nebezpečím, je však stejně banální a zřejmý, jako když vám někdo řekne, že píchat si heroin je cesta do pekel.

Ano, ale banální neznamená nezajímavý – o drogách se taky točí neustále. Jde o to, jak se to zpracuje. A tohle není zdaleka jediná myšlenka filmu – motiv sebevraždy jako úniku z pasti života, motiv výčitek a vykoupení...je třeba je jen vidět.

Zcela zaslouženě Nolan filmy prezentuje zmíněným způsobem a nárokům dostává. Protože je to stále Hollywood, žádná nezávislá nebo evropská produkce. V tomto rámci Nolan ke špičce patří. Nikde jsem se nedočetla o „filmu, který tu ještě nebyl“ (srovnej s avatarem!). Jestli není problém v tom, že pořád bažíme po něčem revolučním...to nebylo Nolanovým cílem ani náhodou a dokonce si tvrdím říct, že je to z toho filmu cítit. Navíc odkdy je revolučnost nebo přelomovost podmínkou kvality???

Prostoru pro interpretaci je podle mého dost – samozřejmě ne během filmu, kdo by chtěl během filmu interpretovat? Poté je hodně nad čím přemýšlet.

uz dlouho se mi nestalo, ze bych po promitani tak dlouho rozebiral nejaky film, neustale se k nemu v myslenkach vracel a premyslel o nem (jak o forme tak -predevsim- o obsahu)...
strhujici podivana s pridanou hodnotou (pokud chcete) + potvrzuju zrejme uz trapne opakovane tvrzeni, ze chci videt znovu!