Pro upřesnění: tahle sestava je prakticky první která vydržela dvě desky s vyjímkou Joshe Freese kterej nastoupil místo Dillona kvůli nějakejm závažnejm zdravotním problémům) a jediný neznámý jméno je ten talián za klávesama, ostatní nejsou žádný "ořezávátka" (i když z divnejch kapel :). I když to není rozhodně to nejlepší od NIN, ruku na srdce: bylo by fajn kdyby každej projekt po skoro dvaceti letech fungování vydával takhle "slabé" desky. A když už se tady někdo zmiňoval o "měňavosti" CD - kampaň k desce dělal stejnej tým jako Microsoft Zune, prostě platí že sračku dobrá reklama nespasí (myšleno na Zune, kdyby to tu někdo chtěl pitvat).