No, a to si právě myslím, že není pravda. WoW je právě ta zábava, která dobře sype, ale tvrdit, že MR je film nějak etičtější (hlubší?), to bych si netroufal. Já pod tím pořád vidím přímočarý akčňák, který najednou tak nějak skončí a člověk si říká „…a? a co?“. Čert teď vem, jestli Cruise je nebo není hvězda, v mnoha ohledech, bez ohledu na „letecké“ aspekty jeho kariéry, hvězdou je. Ale MR je právě takový. Zábavný, rychlý, líbivý, vletíte do toho jako do tunelu a barevné stěny kolem se ženou za vás – ale najednou jste z tunelu venku a máte pocit, že vás o něco brali. Že vám začli něco slibovat a ono prd. Teze „systém je manipulovatelný“ v tom filmu je, ale, kristepane, to přeci nestačí!!! Tezi o postavení jedince, který se pro systém obětoval a ten pak s ním začal zametat, co si vzpomínám, najdeme i v Rambovi. A zatraceně moc to nestačí.
Pro mne je mnohem zajímavější příběh otce, kterej v životě ledacos „prosral“ a přesto pořád bojuje se situací, okolnostmi, dětmi i sám se sebou, než skutečnost, že „systém je manipulovatelný“. To si tedy troufám tvrdit, že právě WoW jde oproti MR někam hlouběji (v rámci možností zábavného žánru, že).