K recenzi, a vlastně víceméně ke všem redaktorským pohledům na tuto desku, mám jednu výhradu : Hodnotit hudbu BE a přitom nevzít až tolik na zřetel jeho textovou stránku je jako oddělovat duši od těla. Pouze obé dohromady má smysl ! Až po důkladnějším pročtení textů se ukáže, jak neuvěřitelně spolu jednotlivé složky ladí, jak se tak zdánlivě nesourodé a odlišné písně úžasně doplňují a vytvářejí finální efekt, kterému se asi nic jiného nevyrovná. Neznám jinou desku, která by měla tak temnou a tragickou atmosféru, něco jako requiem pro lidstvo a jeho boha. Nebo Boha a jeho lidstvo, jak chcete. Srovnání tohoto díla s The Wall beru jako důsledek nedostatku fantazie a další zbytečnou "škatulkaci", ke které recenzenti tu a tam sklouznou. A taky jako urážku, protože, při vší úctě k Watersovi a spol., POS došli mnohem dál. Filozofický koncept, obsažený na této desce, je pro mě už pár týdnů značnou inspirací, a ukazuje mi tento svět zase z trochu jiného úhlu pohledu. Takže pokud jste tak někdo náhodou ještě neučinil, doporučuji pročíst texty a třeba i rozhovor s Danielem ve Sparku. Není nic horšího, než poslouchat, a přitom neslyšet :)