Ugh, tak dneska jsem doprasil Homera a Ílias, takže bych si dovolil pár postřehů a srovnání, dokud to mám ještě v operační paměti. Ten film jsem teda neviděl, ale z recenzí se dá dost poznat...
Za prvé, Homér není autorem žádné báje, jeho Ílias je báseň, která ani náhodou nepojednává o celé řecko-trójské válce, nýbrž o jejím velice krátkém úseku, cca 12-ti dní. Kompletní vylíčení celého sváru, od parridova soudu až po odysseovu pouť je třeba ve "Starých řeckých bájích a pověstech", ze které to znám jak já, tak asi i většina ostatních. To však není Homér !
Upřímně řečeno mi také není moc jasné, co že obě válčící strany celých těch 9 a něco let dělaly, protože vše podstatné se seběhne až na úplném konci. Třeba Achilleus se na začátku nasere a trucuje až do strany asi 370 (ze 480-ti), pak nějakejch třicet stran bojuje (pravda s rambovskou efektivitou), no a tím to hasne. Kniha končí vydáním mrtvoly Hektora zpět trójanům. Takže s těmi 10-ti lety je to hodně sporné, fakt nevim, jak by sedo filmu ta časová prodleva vlezla ...
Charaktery hrdinů nejsou nějak extra detailně popsány, ale i Homér viděl Parise jako zšenštilce a Agammemnona jako muže, který se opájí svou mocí. Achilles jednu chvíli zuří, za moment má blues, potom brečí, prostě psycho, což je podle všeho i ve filmu. A teď k tomu, co vás zajímá nepochybně nejvíce - Achilles určitě není gay, ale možná je bi, nicméně to je čistě na fantazii čtenáře :)
Homér určitě nepsal o trójském koníkovi, tento motiv se údajně objevil poprvé až u Vergilia v díle "Aeneas". Ty tisíce lodí sedí, podle Homéra jich bylo zhruba 1200....
Jinak nejdůležitějším elementem knihy jsou řečtí bohové, kteří vlastně celou válku zavinili, a taky si ji pořádně užívaj; lidi, včetně největších hrdinů, jsou jenom šachové figurky v jejich sváru. To, že filmaři bohy vypustili, je celkem pochopitelné, navíc to nechává prostor pro další filmová ztvárnění...
Už toho radši necham, dostal jsem křeč do klávesnice.