HJELVIK - Welcome To Hel

HJELVIK - Welcome To Hel

HJELVIK - Welcome To Hel

HJELVIK - Welcome To Hel

Když Erlend Hjelvik opustil v létě 2018 ze dne na den megaúspěšné norské KVELERTAK, byl to dozajista šok pro celý metalový svět a pro zbytek kapely samotné možná ještě větší. Co ho k takovému kroku motivovalo, netušíme ještě dnes, nicméně jedno je stále jisté – podle samotného zpěvákova prohlášení to tak zkrátka a jednoduše muselo být.

Ovšem jakmile něco končí, něco jiného zase začíná, tak praví život sám, největší ze všech scénáristů. Proto následně vznikli HJELVIK a s nimi se na světovou scénu těžkého kovu vrátil i Erlend, jenž jim dal jméno a vymyslel a napsal jim i kompletní debutní album „Welcome To Hel“, vedené v duchu „blackened viking heavy metalu“, jak je produkce kapely označována na jejích internetových stránkách (a kam to pravděpodobně právě Erlenda Hjelvika táhlo víc než k pokračování v řadách norských hvězd).

HJELVIK

A skutečně, jaký to rozdíl oproti rozevlátému black´n´rollu KVELERTAK. Ve srovnání s ním jsou HJELVIK jako norská poklona starému dobrému metalu, ukovaná na kovadlině z ostrých, místy pěkně začernalých riffů, zakalená v kousavém plameni chlapáckých melodií a dobroušená a naostřená ječivě-ukřičeným vokálem, jenž nezapře severský původ a příslušnost. Však se mi také při poslechu debutu myslí mihnula jména jako VREID či THYRFING, i když samozřejmě pouhým přirovnáním k ním pole působnosti HJELVIK nemůže být úplně vystiženo.

Děje se toho na něm totiž ještě o trochu více a to zejména směrem ke klasickému heavy metalu, jemuž se tahle mezinárodní kapela, složená z ostřílených muzikantů (třeba basista Alexis Lieu působil v BENIGHTED spolu s bubeníkem Kevinem Foleym, jehož můžete znát i z ABBATH) neostýchá vyznávat vlastně v každé z deseti skladeb alba. A někdy je to věru příjemné vyznání, jako třeba v úvodní „Father War“, načechrané krásnými kytarovými výšivkami, v opravdu mrazivě temné „12th Spell“ nebo víceméně klasicky pojaté „Ironwood“, jíž ovšem uzavírá překrásné sólíčko. Výjimečně se pak také sklouzává až kamsi k hard rocku („The Power Ballad Of Freyr“ a „Glory Of Hel“), což ale působí rovněž velmi osvěživě, a naproti tomu, jak už to tak dnes bývá, se HJELVIK nevyhnou ani okamžikům, kdy velmi silně připomínají tvorbu někoho jiného, typicky v závěrečné „Necromance“ (mimochodem krásná slovní hříčka), kde se významně připomíná anglická klasika v podání IRON MAIDEN.

Působivá aura chladného severu, zastíněného vikingskou minulostí (nemluvě o tom, že v převážně anglických textech se album věnuje norské mytologii), však z HJELVIK nepřestane vyzařovat ani na chvíli, a to je zřejmě především důvod, proč jejich debut představuje záležitost z gruntu poctivou a skrznaskrz příjemnou. 

 

 Přidejte svůj názor

Louis

Verdikt

Norská poklona starému dobrému vikingskému metalu.          

Hodnocení

Autor
7 / 10
Redakce
5,5 / 10

Další informace

Stopáž: 39:20

hjelvikmetal.com

Sestava

Skladby

  1. Father War
  2. Thor's Hammer
  3. Helgrinda
  4. The Power Ballad of Freyr
  5. Glory of Hel
  6. 12th Spell
  7. Ironwood
  8. Kveldulv
  9. North Tsar
  10. Necromance

Diskografie

Welcome To Hel (2020)

Jiné pohledy

Rudi
5,5 / 10

Určite by som bol z tohto albumu nadšený, keby som nikdy predtým nepočul KVELERTAK. Ale na žiadne „keby“ sa v živote nehrá a tak musím len smutne skonštatovať, že ten odchod sympaťáka Hjelvika nebol pre pozorného fanúšika žiadnym prekvapením. Keď hrali napríklad KVELERTAK v Bratislave, úplne všetci z celej výpravy držali spolu, chodili po meste a napchávali sa bájnymi pirôžkami na Obchodnej ulici, iba zachmúrený spevák sa držal stranou a prechádzal sa úplne sám. Prekvapením je ale naopak skutočnosť, aká je jeho sólovka nemastná-neslaná, ako sa chce podobať na tvorbu KVELERTAK a ako v tomto zlyháva niekde na polceste. Welcome To Hel je proste taký polotučný KVELERTAK.

... [24. ledna 2021]