Tento článek je jen pro starší osmnácti let a jen pro otrlé. Opakuji, jen pro otrlé. Tím myslím hodně otrlé. Hned nultý den byl ryzí inkarnací sousloví Obscene Extreme. A to nejen tím, co předvedli wrestleři, ať už šlo o suplexy v ringu plném střepů od zářivek, nebo nastřelování bankovek doprostřed čela. Laťku v extrému posunul klaun, o kterém následující den mluvili všichni, co jeho show viděli. Ale k tomu se ještě dostanu.
Dojíždím kolem sedmé, do areálu se dostávám ve chvíli, kdy probíhá poslední zápas domácí asociace VCV. To je první domácí zápasnická asociace, složená většinou z kluků kolem dvacítky. Kluci zápasí na různých, řekl bych, kolotočářských zábavách, dožínkách a akcích podobného typu a bylo to trochu znát. Ačkoliv nadšení jim upírat nejde. První zápasy prý měly vyšší punc neprofesionality a popravdě jsem se obával, že se budu minutu dívat a pak budu hodinu klopit zrak studem sám před sebou. Ale to nadšení, se kterým to dělaj bylo nakažlivé.
V prvním zápase, který jsem viděl, nastoupil osmnáctiletý Bláhys proti o téměř deset let staršímu R.J.Koldovi. Casket match značí, že nejde o odpočítání, ale vyhrává ten, který toho druhého zavře do rakve. Problém s rakví byl ten, že stála vedle ringu na stolečku a byla značně nestabilní. Když se do ní skutálel člověk, měla tendenci se převažovat, což mělo za následek několik vtipných eskapád v zápase, kdy wrestler musel vyvažovat sám sebe, případně rozhodčí držet rakev, aby nespadla ze stolku. To se ostatně také jednou stalo. Abych byl spravedlivý, k vidění se naskytlo i několik atleticky zajímavých kousků, ať už to bylo body slamy, suplexy, stůl vejpůl nebo piledriver.
Poslední zápas večera, tedy „main event“ už měl kvality mezinárodní. SKULLEVIL narazil do kytaristy kapely EAT THE TURNBUCKLE, který si říká SHLAK. Zápas bez pravidel. Takže židle, zářivky, struhladlo, nastřelovačka a další propriety poházené kolem ringu. Ačkoliv domácí barvy hájil SKULLEVIL, publikum si ihned zamilovalo maniakálního potetovaného SHLAKA s velkou dírou mezi zuby. Kdykoliv se mu něco podařilo, publikum šílelo a na jeho protivníka křičelo věci typu „to máš za to, že nemáš kéry“. V rámci zápasu byly k vidění hodně krvavé orgie, SHLAK o svého soka rozbil snad několik desítek zářivek, takže se všude válely střepy, do kterých se pak borci vzájemně házeli. Jedním z vrcholů byl suplex na rozložené židličky, případně strouhání hlavy struhadlem a nastřelování dolarovek doprostřed čela. Nakonec vyhrál domácí SKULLEVIL.
Následoval program hudební. PPTA sice měli wrestlingový nástup a texty, hudebně se však jednalo o kolovrátkovitý thrash. Nástupem EATH THE TURNBUCKLE se situace mění. Show začíná monologem kytaristy Chubbse v americkosaudském hávu, následně jeho povídání ukončuje rána zářivkou do hlavy a začíná grindcorová jízda, kde každou chvíli kapela začíná zápasit mezi sebou. Zajímavé na tom je to, že bubeník hraje se zlámanou nohou. Oproti PPTA tito kluci nezaostávají ani hudebně. Mazec od začátku do konce, ve kterém se kapela krosí zářivkami, které basák i pojídá, případně si řežou hlavy pilkou, objíždí čelo krájítkem na pizzu a mnohé další kratochvíle. Krev teče proudem a publikum šílí. Na závěr setu přibíhá kravaťák s maskou Donalda Trampa, následně je zpacifikován, položen na stůl a kdo jiný než SHLAK leze na lana, zapaluje si loket, aby hořícím elbow dropem stůl s Trampem prorazil.
Pokud si myslíte, že tohle byl konec, tak nebyl. Ten pravý Obscene Extreme měl ještě přijít. Popravdě, nevěděl jsem o Selfie, The Clawnovi, nic moc. Na klauny jsem nikdy moc nebyl. V programu jsem si přečetl následující: „Selfie se snaží, seč může, aby byl šťastný klaun, ale je to pro něj opravdu těžké a také vždy přesně neví, jak by měl reagovat a být zábavný. To ho hodně psychicky poznamenalo, takže je hodně labilní a ze stresu dělá šílené věci. Selfie se vydává na objevnou cestu plnou bolesti, propichování, vyměšování, natahování, zdvihání, ohýbání a kroucení lidského těla. Co zjistí?“
Otázka však nezní, co zjistí on, ale co zjistíte vy sami o sobě, tváří v tvář tomu, co bylo k vidění. Už jsem na Obscene Extreme za ta dlouhá léta viděl ledasco, ale nikdy nic takového. Selfie začal zlehka. Vrtačkou nosu, a dírou si protáhl stužku, kterou vyndal pusou. OK, už jsem tady propichující se cvoky viděl ale... Když si na stužku přidělal závaží, už jsem celkem koukal. Ale ve chvíli, kdy si sundal kalhoty a já zjistil, že tenhle kluk není tak docela kluk … to už mi spadla čelist. A pak to začalo. Propíchnutí lící obrovskou jehlou. Víte jak klauni občas vytahují z pusy barevné šátky? Selfí vytáhnul z prdele… vlastně nevím co to bylo a nechci to zjišťovat.
Následovala sprcha a koupel ve střepech. Pak si tento mladý Izraelec napíchnul žílu a pil svoji krev brčkem. Následně si udělal drink ze své krve a piva. Že je to už moc? Není. Kotva na provázku, provlečeném nosní dírkou a ústy. Kotva zavěšená na piercingu na bradavkách. Následně něco, při čem sem nevěřil svým očím. Selfie si rozešil svůj zvláštní genitál a rozbalil z něj penis a varlata. Před show si je zašil tak, aby připomínal vagínu.
Co se dělo pak budu komentovat tak stručně, jak to jen půjde. Bez barvitého líčení. Však se můžete podívat dole na obrázky, pokud na to máte. Takže k vidění bylo následující: Dýka skrz naskrz v břiše (vybavil se mi Veselý drát z České Sody). Propichování svalů na ruce, nikoliv jen kůže. Propíchnutí dlaně injekční stříkačkou. Varlatový jehelníček. Žonglování s kladívky. Zatloukání hřebíků do močové trubice. A mnohé další věci. Selfí se při tom hihňal, dělal grimasy, ale málokdy bolestivé. I banda lidí z létajícího kmene, kteří se věší na háky každý ročník festivalu, koukala na představení trochu zaraženě. Klobouk dolů před tímto Izraelcem, klobouk dolů před jeho znalostí anatomie. Pevně doufám, že se při tom příště vážně nezraní. Tohle byl jednoznačně strop. Dál to prostě nejde.
Po autodestrukčním klaunovi jsem byl na diskotéce. Jo. Na diskotéce. V pivním stanu to jelo ve velkém. Přicházím a právě se hraje EIFFEL 65 a jejich hitovka „Blue“. Ve stanu je hotové peklo. Nejenom teplotně. Na tyto hitovky se točí circle pity, stagedivuje se a dokonce se i surfuje na stolech. Lidi se výtečně baví a je super vidět lidi s nášivkama „anti disco league“ jak to rozjíždí na nesmrtelné REAL 2 REAL a jejich hitovku „I Like to Move It“. Konec diskotéky má na svědomí mimo jiné i několik půlitrů vylitých do počítače a hardisku, ze kterého Dejvy diskošku pouštěl. Příště jdu zas.
