Dámy a pánové, pozor! Staří psi PRO-PAIN natočili majstrštych, na kterém spojili údernost svých živých vystoupení s nezvykle kreativní skladatelskou potencí. Není žádným tajemstvím, že PRO-PAIN byli vždy spíše divoká vichřice na pódiu, než rafinovaní studiový skladatelé. Jejich nahrávky nikdy nepostrádaly razanci, ale zněly kolikrát dost jednoduše a chyběla jim nápaditost, kterou by zaujali náročnějšího posluchače. Poslední studiové zastavení z roku 2008 „No End In Sight“ ukázalo, že kapela opouští vody těžkopádného a naštvaného hardcoru a posouvá se víc k melodickému vyznění, ale ani odlehčení stylu nepřineslo žádné velké překvapení a deska působila trochu nedotaženým dojmem.
To však v žádném případě neplatí o novém produktu s výstižným názvem „Absolute Power“, který přestože má neuvěřitelné pořadové číslo 13, vládne až překvapivě svěží silou. Počínaje úvodní „Unrestrained“ kapela přirozeným způsobem pumpuje pozitivní energii, sází do skoku nutící riffy, pěje sborově chytlavé melodie a o nějaké nedotaženosti nemůže být ani řeč. Zdá se, že po téměř dvaceti letech na scéně chytili Gary Meskil a Tom Klimchuck druhý dech a sešlápli u té své metalovo-hardcorové káry naplno plyn. Do studia pozvali po dlouhé době i producenta a možná i díky němu hraje z CD hutný zvuk a jednotlivé skladby nejsou po hudební stránce vůbec nudné.
Klíčem k úspěchu je členitost materiálu, který obsahuje jak rychlé kusy typu „AWOL“ anebo „Divided We Stand“, tak ve středním tempu ubíhající skladby „Destroy The Enemy“, „Road To Nowhere“, či ostřejší a více metalové kousky „Rise Of The Antichrist“, „Hell On Earth“ a třešničku na dortu v podobě dojemné hitovky „Gone Rogue (I Apologize)“. Album tak udrží vaši pozornost po celých 37 minut a v kombinaci s energií, kterou kapela hýří, je těžké jeho kouzlu nepodlehnout. Stejně jako kdysi na živelném debutu „Foul Taste Of Freedom“ se kapele podařilo bravurně smíchat metal, HC, punk a navrch ještě přihodit slušnou porci hitů. U konce jsou zřejmě i časté výměny bubeníka, neboť nový muž Rick Halverson naklepal do nového CD tu správnou „Absolute Power“ a výrazně se tak podílel na zmrtvýchvstání newyorčanů.
PRO-PAIN mají aktuálně takovou formu, že si je dovolím postavit do první ligy hned vedle kolegů z New York City SICK OF IT ALL. Králům NYHC se PRO-PAIN sympaticky přiblížili a mohou za to zejména natlakované vypalovačky „Unrestrained“, „AWOL“, „Divided We Stand“, které sice nepřináší nic nového, ale jejich opakovaným poslechem se vám zrychlí tep a krční svaly vám sami začnou pohybovat hlavou nahoru a dolů. Naopak některé výrazné kytarové riffy nebo melodické vokální linky ve středně rychlých kusech mohou připomenout poslední desky jiných kolegů z NY jménem ANTHRAX.
„Absolute Power“ je zkrátka velmi příjemné překvapení, které ani po důkladném průzkumu neodhalí moc slabých míst. Vykazuje kupodivu i delší trvanlivost a je z něho cítit obrovská chuť do muziky. Vypadá to, že 20 let headbangingu Garymu a Tomovi zdaleka nestačilo a jsou nažhavení vyrazit na další nekonečné štace.
