Nikdy jsem nepatřil k četným příznivcům Umbrtkovy legie, avšak po několikerém vyslechnutí zatím posledního alba „Úplná demontáž lidstva“ musím svůj názor přehodnotit. Obsahem aktuální desky jsem totiž dosti překvapen. Ne snad přímo nadšen, ale potěšen, spokojen a pobaven (to zejména) určitě. Morbivod a spol. se totiž na novince prezentují materiálem, který je dostatečně silný, kompozičně vyzrálý, chytlavý… Jednoduše řečeno – povedený. Kapela na albu samozřejmě zůstává věrna své netradiční filozofii, která se bezvadně snoubí s hudebním obsahem, jímž je pochopitelně black metal nejrůznějšího ražení. Atmosferické pasáže jdou ruku v ruce se starou severskou školou, původním českým blackem (jistě jsme všichni zvědavi na odpověď MASTER´S HAMMER, kteří jsou v textech také zmíněni – pokud tedy nějaká bude), občas se vynoří i nějaká ta reminiscence na norská avantgardně (black)metalová seskupení, přičemž nad tím vším bdí špinavý duch Morbivodových projektů. Potěší i jednotlivé detaily jako kytarová sólíčka, místy rockový feeling či zařazení saxofonu.

Kapitolou samou o sobě je lyrická stránka věci, díky níž člověku při poslechu „Demontáže“ nejednou samovolně zacukají koutky. Vše se jako obvykle točí kolem Plzeňského skartu, pracujícího lidu, apod. Takto samostatně by se mohlo jednat o pěkný blábol (alespoň pro člověka, který byl v Plzni všehovšudy jednou a jisté nuance jsou mu tedy zatajeny), ale ve spojení s hudebním doprovodem působí texty až geniálně. Naprostým králem je v tomto ohledu patnáctiminutový epos „Salám dobyvatel“, kde se dozvíte, co to ta demontáž lidstva vlastně je. A vězte, že se nejedná o nic příjemného.

Suma sumárum, po zvážení všech pro a proti mohu bez sebemenších výčitek prohlásit, že kvarteto muzikantů tentokrát natočilo nesmírně zábavnou desku, která by mohla potěšit i ty, jenž se doposud tvorbě UMBRTKY obloukem vyhýbali.

„Beru do rukou dítě v pracovních rukavicích.
Páchnu olejem, chlapeček prachmatem.
Budu ti říkat Ivo, vychovám tě v dílně.
Celý patříš práci, kovodělnému průmyslu.
Matka popelnice, otec kontejner.
Oba rodiče samozřejmě z plechu, ne z plastu."

(Dítě z popelnice)