RUSSIAN CIRCLES - Geneva

RUSSIAN CIRCLES - Geneva

RUSSIAN CIRCLES - Geneva

RUSSIAN CIRCLES - Geneva

Když přišli před třemi lety RUSSIAN CIRCLES s albem „Enter“, tak se jednoznačně dalo hovořit o velmi zdařilém příspěvku do tehdy kulminující post rockové vlny. Nahrávce nechyběl spád, svěží nápady i vcelku neotřelý přístup. Tohle všechno ale z Američanů překvapivě vyprchalo hned na následující desce „Station“, která by se dala nazvat učebnicí nudného a utahaného post-rockového fidlání. A netrvalo dlouho a trio z Chicaga je zpátky a pro mnohé i s nadějí nápravy reputace. Přeci jen, hrát si na přemyšlivé vrzaly není zrovna jejich styl a kdoví proč se k této činnosti v minulém roce propůjčili.

RUSSIAN CIRCLESČert vem minulost. Žhavá současnost vrací RUSSIAN CIRCLES zpět do kolejí, kde jim to jede asi nejlépe. Tedy ne, že by se kapela vrátila přesně tam, kde skončilo „Enter“. Na to si přeci jen vzala s sebou i dost postupů z předchozí desky a „Geneva“ tak tvoří víceméně fůzi obou alb s převládajícím přimočařejším a rockovějším přístupem. Že z toho nejste příliš moudří? Řekněme, že se tentokráte opět vsadilo spíše na ostřejší kytary a svižnější tempo, kteréžto je občas ředěno zvojlňujícími vsuvkami a snahou o držení se atmosférické linie ze „Station“. Skupina jako by sama cítila, že hutný zvuk a tvrdé kytarové riffy jsou v jejím podání asi tou nejlepší volbou. Koneckonců dost jasně o tom svědčí i nástup do úvodní „Fathom“, jejíž jinak vcelku přímočarý průběh v závěru okoření decentní ambientní zakončení, které navíc ještě připraví půdu pro vpád kytar v titulní „Geneva“. Tato v každém případě snese i ta nejpřísnější měřítka. Dramatické kompozici vévodí až sludgeový kytarový lomoz podpořený pulsující baskytarou, která v těch nejvypjatějších chvílích jakoby simulovala zvýšený srdeční tep, a skladatelský cit pro postupné budování vyhrocené atmosféry. Podobně skvělých momentů nám však Američané už pohříchu příliš mnoho nenachystali.

Je právě velikou škodou, že jejich snahu hatí silný důraz na náladovost, díky čemu dochází k nežádoucímu ředění sevřených a nahuštěných motivů, které právě bez těchto (někdy dost násilně vklíněných) zvolňujících intermezz ztrácejí na dynamice. RUSSIAN CIRCLES nelze upřít důraz o co nejnápaditější projev i snahu o co největší variabilitu jednotlivých skladeb, ale právě v tomto případě ono až přílišné tlačení na pilu výslednému dojmu mnoho nepomáhá. V „Melee“ se sice na jejich poměry ozvou netradiční smyčce, ale skladbu jako takovou z poněkud mdlého vyznění nezachrání. Málo naplat, chicagští jsou nejsilnější v kramflecích právě tehdy, když si situaci nekomplikují zbytečnými kudrlinkami a sveřepou snahou obohatit svůj tvrdě znějící post-rock zjemňujícími prvky, které jim prostě nejdou k duhu. Toto v plné nahotě dokumentuje druhá polovina skladby, která se po ospalém úvodu promění v pěkně rozbouřený riffový uragán. Celkově se tentokráte naštěstí nejedná o takovou blamáž jako v případě předchozí nahrávky, ale posluchač se i navzdory několika skutečně zdařilým momentům neubrání pocitu, že to všechno šlo udělat mnohem lépe.

RUSSIAN CIRCLES na svém novém albu jasně deklarují ambici tvořit komplexní instrumentální hudbu postavenou na (post) rockových základech, s citelným důrazem na kontrast zasněné atmosféry a obhroublejšího kytarového riffování. Jde jim to sice dobře, místy velmi dobře, ale už delší dobu mám pocit, že tento žánr, respektive způsob, jakým jej tato skupina prezentuje, má svůj zenit dávno za sebou. Pozitivním lze nazvat zjištění, že RUSSIAN CIRCLES natočili o poznání příjemnější a záživnější desku, než tomu bylo minulý rok.

 Přidejte svůj názor

Dalas

Verdikt

RUSSIAN CIRCLES si po předchozím nudném albu "Station" napravují reputaci, nicméně na jejich pojetí post-rocku začíná padat čím dál silnější vrstva prachu. Jinými slovy, jejich písnička začíná být docela obehraná.

Hodnocení

Autor
6,5 / 10
Redakce
6,8 / 10
Čtenáři
6,9 / 10

Další informace

Sestava

Skladby

  1. Fathom
  2. Geneva
  3. Melee
  4. Hexed All
  5. Malko
  6. When The Mountains Comes To Muhammad
  7. Philos

Diskografie

Empros (2011)
Geneva (2009)
Station (2008)
Enter (2006)
Russian Circles (EP) (2004)

Jiné pohledy

RIP
7,5 / 10

Rozhodně bych to neviděl tak špatně. Instrumentální náladotvůrci z Illinois navazují na to co umí na výbornou. Materiál je méně mainstreamový, nenaleznete zde prvoposlechové hitovky jakými byla například „New Macabre“ nebo „Death Rides A Horse“ z alba „Enter“.
Znatelnější ve zvuku je výměna baskytaristy Colina DeKuipera, za kterého naskočil Brian Cook z THESE ARMS ARE SKANES, který se skupinou již odehrál i evropské turné. Spodky jsou více zkreslené a zefektované. Stále se dá říci, že tato trojka tvoří prvoligový instrumentální post rock v hutnějším balení.
... [21. října 2009]

 

Radicalcut
6 / 10

Debutový album „Enter“ som v roku 2006 vnímal ako pomerne veľké a prekvapivé zjavenie na scéne, ktorá už vtedy začínala vykazovať známky stagnácie v dôsledku obmedzených výrazových prostriedkov a premnoženia podobných inštrumentálnych kapiel ďaleko za hranice zdravého rozumu. Závan čerstvého vzduchu alebo prinajmenšom umne skombinované vplyvy toho lepšieho, čo žáner ponúkol vtedy pomerne silno zarezonovali a do tohto inštrumentálneho tria boli vkladaná nemalé nádeje. Lenže potom prišiel nasledovník „Station“, ktorý niesol všetky symptómy stagnujúceho zvyšku scény a kde sa RUSSIAN CIRCLES rozlúčili takmer so všetkým, čo z ich debutu robilo mimoriadne zaujímavý zážitok. Novinka je evidentne snahou o návrat k nápaditosti, hravosti a príjemnej nepredvídanosti skladieb z „Enter“. Žiaľ, nie je tomu tak na celom albume, kde zo sterilnej profesorskej rozťahanosti vyčnieva len dynamická dvojica „Geneva“ a „Melee“, pričom obe možno považovať len za slabý odvar diania na debute. Kým v čase vydania „Enter“ boli RUSSIAN CIRCLES v zástupe podobne znejúcich neprehliadnuteľní, dnes už len držia krok. Škoda. ... [14. října 2009]