FEN jsou jedním ze zástupců momentálně dosti populární odnože black metalu kombinované s „post“ vlivy, ať už si pod tím představujeme cokoliv. Na tom by ani nebylo nic až tak zvláštního, vždyť podobně hraje v současnosti již skoro každá druhá kapela, které se o černý kov byť jen otře. Podstatné však je, že Britové spadají do toho spektra, o které by se měl případný posluchač zajímat. Že se jedná o poměrně zajímavou záležitost, naznačuje už samotný název - FEN podle tamějšího bažinatého regionu zvaného The Fens. A podobně jako tato místa, je i muzika kapely načichlá mlžným oparem, přitažlivou atmosférou a tajemnem. Blackmetalové pasáže se zde poměrně přirozeně mísí s náladovým post-rockem i značně melancholickými prvky, což zní už samo o sobě docela lákavě. Jenom je škoda, že kapela nevyužila svůj potenciál až do úplné mrtě – bude sice zajímavé sledovat, jakým směrem se vydá, ale některých nepovedených záležitostí (např. snad až příliš zastřený zvuk) je na této desce škoda.