GOD DETHRONED - Passiondale

GOD DETHRONED - Passiondale

GOD DETHRONED - Passiondale

GOD DETHRONED - Passiondale

Válečné dějiny lidstva jsou skutečně nevyčerpatelným inspiračním zdrojem. Pochopit a vcítit se do vší té změti pocitů a myšlenek, které je vždy neodmyslitelně doprovázely jako hyeny nadbytečnou lví hostinu, je jistě lákavým zadáním i pro všemožné metalové kapely, co jich jen napříč celým spektrem významu „metal“ najdeme. V současné době musím samozřejmě vzpomenout především SABATON a vedle nich třeba IRON MAIDEN, kteří (a není to tak dlouho) dokonce ve skladbě „Paschendale“ narazili na stejné téma, kterému nyní holandští GOD DETHRONED, vedeni toutéž fascinací, věnují kompletní album.

Fascinací? Fascinací, samozřejmě. Jak jinak nazvat touhu či potřebu věnovat se skutečně černému okamžiku lidských dějin, jenž vešel v historickou známost skrze nevýslovné utrpení, beznaděj a depresi, jimiž musely nepochybně obě bojující strany jedné z největších bitev první světové války projít? U belgické vesnice Passchendaele (v uměleckém podání Henriho Sattlera a spol. „Passiondale“) v tzv. třetí bitvě u Ypres se totiž bojovalo od června do listopadu 1917 v nekonečném moři bláta, do kterého se propadalo všechno, co mělo nohy, ruce nebo kola. K tomu si připočtěte nekonečný systém zákopové války a sto tisíce padlých vojáků v konečném účtování a myslím, že je naprosto pochopitelné, proč (krom jiného) psychika zejména řadových vojáků musela dostat zatraceně zabrat.

GOD DETHRONED

To všechno se nyní snaží nastínit i GOD DETHRONED, kteří pro tyto účely již dávno disponují jedním z nejvhodnějších výrazových prostředků v podobných případech – neprostupným death/black metalem s nezanedbatelným prostorem pro dokreslující dominantní melodie. A má-li jejich aktuální album být jakýmsi soundtrackem k popisovaným událostem, respektive především epickým vyprávěním na čistě hudební bázi, pak nelze než kapele (málem již tradiční změnu na postu její druhé kytary protentokráte obstarala novicka Susan Gerl) pogratulovat k velice solidnímu počinu. Jeho prostřednictvím se totiž ocitáme přímo uprostřed dění samotného – okolo hlav nám hvízdají roje kulek, všude kolem k zemi padají mrtví kamarádi, a když se k nim chceme dostat, uvíznou nám nohy v tom odporném bahně. Všudypřítomné vlhko, ve dne zima, v noci ještě větší, kolem dokola spousta křiku a krve, a když si člověk vzpomene na rodinu a domov, musí se přemáhat, aby se nerozbrečel.

Hudebně samozřejmě kapela zůstává na svém a nikdo, kdo s ní měl až dosud jen něco málo společného, nemohl ani nic jiného očekávat. Drsné riffy podladěných holandských kytar staví obrovské hradby zvuku, jejichž účel nelze zpochybnit přes to, že v žádném případě nejsou důsledně originální, intenzivní melodické dotyky těch samých nástrojů, zřídkakdy kláves a dvakrát dokonce i čistého vokálu je vyvažují svou vlastně velmi křehkou podstatou (nejdále jde v tomhle ohledu téměř geniální závěrečná instrumentářka „Artifacts Of The Great War“) a celé to má skutečně sílu světové válečné vřavy. Bez důrazu na popisované bojové události by ovšem celý materiál určitě neměl takový potenciál, ale to jsme u toho, o čem se mluví velmi často – že totiž textová složka prostě je nedílnou součástí celku definovaného jako skladba či hudební album. Kdo si myslí opak, měl by si vzít příklad třeba právě u GOD DETHRONED a jejich „Passiondale“.

 28

Louis

Verdikt

Soundtrack k bitvě u Passchendaele? Proč ne.

Hodnocení

Autor
7,5 / 10
Redakce
7 / 10
Čtenáři
7,7 / 10

Další informace

Stopáž: 38:01

Produkce: Jörg Uken
Studio: Soundlodge Studios, SRN

www.goddethroned.com

Sestava

Skladby

  1. The Cross Of Sacrifice
  2. Under A Darkening Sky
  3. No Man's Land
  4. Poison Fog
  5. Drowning In Mud
  6. Passiondale
  7. No Survivors
  8. Behind Enemy Lines
  9. Fallen Empires
  10. Artifacts Of The Great War

Diskografie

Passiondale (2009)
The Toxic Touch (2006)
The Lair Of The White Worm (2004)
Into The Lungs Of Hell (2003)
Ravenous (2001)
The Ancient Ones (2000)
Bloody Blasphemy (1999)
The Grand Grimoire (1997)
The Christhunt (1992)

Jiné pohledy

Reaper
7 / 10

Troufám si konstatovat, že příznivci mechem obrostlých opusů "The Grand Grimoire" a "Bloody Blasphemy" budou po vyslechnutí osmé řadové desky GOD DETHRONED mírně klopit oči zklamáním. Inu, očekávání tu jistě bylo, vždyť do sestavy se vrátil ztracený syn Roel Sanders (bicí, mimo jiné třeba INHUME) i dobře známý host Danny A. Servaes, jehož černobílé klapky tolik řádily především na přelomovém "Ravenous". Jistě, trojka Sattler/Zinger/Sanders (druhá kytara v držení slečny Susan Gerl se ke GOD DETHRONED přidala až po ukončení nahrávání) celkově přitvrdila a hlavně v úvodu desky se snaží o jakýsi "návrat do starých časů", což však ve spojení s čistou produkcí Jörga Ukena (Soundlodge Studios) nevyznívá zrovna dvakrát ideálně. Naopak koštatější skladby typu titulní "Passiondale" současným GOD DETHRONED sluší nepoměrně více (a nebýt odchodu Isaaca Delahaye, bylo by jich dozajista mnohem více). Sečteno podtrženo, standardní deska s ne úplně dokonalými citacemi časů minulých. I z dobré známosti je to jen tak tak za sedm. ... [11. května 2009]