SEPULTURA - A-Lex

SEPULTURA - A-Lex

SEPULTURA - A-Lex

SEPULTURA - A-Lex

Ani předloňský odchod druhého z bratrů Cavalerových, bubeníka Igora, kterého na novince znamenitě nahradil mladý Jean Dolabella, tuhle rozjetou metalovou mašinu nedokázal zastavit, ba právě naopak. Podle mne na tom SEPULTURA nebyla (minimálně od změny na postu frontmana) lépe než právě nyní. Novinka „A-Lex“ je znovu koncepčním albem, které se tentokrát opírá o látku, se kterou vešel ve známost kontroverzní román „Clockwork Orange“. Příběh anarchistického floutka je zde vtěsnán do brutálního materiálu, který se nejvíc blíží stylu SEPULTURY z její slavné éry na počátku devadesátých let minulého století, ale i přesto zůstává moderním a po všech stránkách zajímavým, tedy daleko od laciného útoku bratří Cavalerových na chuťové buňky fanoušků „staré“ SEPULTURY.

SEPULTURA

Tendence nabírat do svého groove metalového výrazu nástroje z úplně nesourodých hudebních oblastí tak nějak patří ke každému z posledních alb této brazilské stálice, a byť zde nějaké experimenty nechybí, je s nimi zacházeno až na jednu výjimku („Ludwig Van“) s podstatně větším citem, než tomu bylo na albech z počátku Greenova působení ve skupině. SEPULTURA se tentokrát zaměřila na precizní práci s kytarami a tak je „A-Lex“ jejím nejmetalovějším albem za posledních patnáct let. Nenechte se však mýlit - nejde vůbec o dílo monotónní. Nynější šéf Andreas Kisser v každé ze skladeb doslova úřaduje, ať už jeho riffy připomínají zlaté časy, jaké tahle kapela zažívala okolo alba „Arise“ („Forceful Behavior“), nebo vystřihne moment, který by mu záviděli i kanadští VOIVOD v dobách svého největšího tvůrčího rozkvětu („Metamorphosis“), tedy s kovově chladným zvukem, který jakoby k vám doléhal z hloubky futuristických výtahových šachet. Není zde nouze ani o vysokorychlostní nátěry, které zastupuje hned uragán z úvodu alba („Moloko Mesto“), nebo typické podlazené věci ve středním tempu („We´ve Lost You“), opírající se o výrazný riff a snadno zapamatovatelný nápěv. V každé ze skladeb se dočkáte povedené kytarové vyhrávky, sóla nebo ponuré akustické fáze („Sadistic Values“), díky čemuž se albu dostává potřebné pestrosti. Ta však materiálu neubírá na intenzitě, protože SEPULTURA dokazuje, že je stále kapelou, která by svým soundem dokázala bourat početná stáda argentinských krav („The Experiment“). Navíc se Derrick Green někdy tak rozezpívá, že máte pocit jako při poslechu některého z novějších alb od KILLING JOKE („Filthy Rot“).

U konce nahrávky se nachází již zmiňovaný instrumentální song „Ludwig Van“, který se celku absolutně vymyká, protože stojí výhradně na dechových nástrojích a partech smyčcového orchestru, přehrávajících fragment z Beethovenovy symfonie. Osobně si myslím, že půjde o hodně diskutovaný moment v kariéře brazilské legendy a přiznám se, že tento úlet hodnotím spíše kladně, ostatně jako celé album „A-Lex“, které považuji za jedno z nejlepších od SEPULTURY a určitě nejlepší od časů „Arise“.

 291

Stray

Verdikt

Fantastická ukázka síly této thrash metalové legendy. Moderní, tvrdé, různorodé a co se skladeb týče - velmi silné album. Po dvaceti letech přichází její druhý vrchol.

Hodnocení

Autor
8,5 / 10
Redakce
-
Čtenáři
7,3 / 10

Další informace

Stopáž: 54:19

Produkce: Stanley Soares
Studio: Trama Sao Paulo

www.sepultura.uol.com.br

Sestava

Skladby

  1. A-Lex I
  2. Moloko Mesto
  3. Filthy Rot
  4. We´ve Lost You
  5. What I Do!
  6. A-Lex II
  7. The Treatment
  8. Metamorphosis
  9. Sadistic Values
  10. Forceful Behaviour
  11. Conform
  12. A-Lex III
  13. The Experiment
  14. Strike
  15. Enough Said
  16. Ludwig Van
  17. A-Lex IV
  18. Paradox