OZZY OSBOURNE - Ozzmosis

OZZY OSBOURNE - Ozzmosis

OZZY OSBOURNE - Ozzmosis

OZZY OSBOURNE - Ozzmosis

V muzikantské žurnalistice je běžnou praxí koukat na „Ozzmosis“ svrchu a tvrdit o něm, že je nedokonalé, vypočítavé, že za ním ani nestojí regulérní kapela, ale jen náhodný sběr muzikantů. Posledním bodem ve výčtu neduhů bývá většinou produkce, na kterou plive i samotný Madman. Ten se po nahrávání patrně cítil traumatizován skutečností, že po něm producent dokonce chtěl, aby zpíval. Taková drzost!

Ozzy„Ozzmosis“ roli černého Petra v diskografii vyfasovalo neprávem a své sehrál patrně i jednoduchý fakt, že bylo zkrátka „tím“ albem po „No More Tears“. Navíc se na něj čekalo nepoměrně déle, než je pro trpělivost fanoušků zdrávo, což zapříčinilo ze strany publika naprosto neadekvátní očekávání. Ozzy je přece jenom Ozzy. A „Ozzmosis“ je zkrátka „Ozzmosis“. Víc než na energické rockové skladby plné skočných motivů se tentokrát vsadilo na hutně temné, pomalé a plazivé kusy, které své tajemství rozhodně nevydají během jediného poslechu. O to větší dobrodružství je ale průnik do jejich světa. Skladby zní zdánlivě přímočaře a nebýt Zakkovy kytary i relativně nezajímavě. Zkuste si je ale pustit do sluchátek dostatečně nahlas a plně se soustředit na jejich strukturu. Pozornému posluchači se rozestře před ušima několik vzájemně se prolínajících vrstev, v nichž znějí a sem tam vystrkují růžky mnohé neotřelé a na první poslech nepostřehnutelné nápady. Je až s podivem, kolik se toho odehrává mimo hlavní strukturu skladby. Odvážím se tvrdit, že tolik kvalitních hudebních nápadů neměl Ozzy na žádné své sólovce. To všechno by samozřejmě nebylo možné realizovat bez oné proklínané produkce Michaela Beinhorna. Produkce dotažené a krystalicky čisté. Produkce tak nadčasové, že i mnohé současné se s ní nemůžou ani zbla měřit. Produkce, která přesně drží basu s obsahem alba. Kromě všeobecně akceptované pecky „Perry Mason“, je na albu ke slyšení hutný kousek „I Just Want You“, příjemně atmosférická „See You On The Other Side“, totální vyhlazovák „Tomorrow“, nebo po „Lair“ druhá nejlepší Ozzyho balada „Old L.A. Tonight“. Naprostým bonbónkem je pak skladba „My Little Man“ za účasti kytarového mistra Vaie. Člověk se může jen dohadovat, kolik dalších takhle skvělých skladeb leží na dně Ozzyho archivu. Jedno je ale jisté. Jejich vydání se jen tak nedočkáme, což je pro rockovou komunitu ohromná škoda. Dokonce i sám Vai tvrdí, že by společné album s Ozzym stálo za to, kdyby si ovšem Mandman nepostavil hlavu a práci na něm dokončil. Ale Ozzy je prostě Ozzy.

Album „Ozzmosis“ je jiné. Je první z plejády alb, které vybočilo z řady zajetých rockových fláků. Postrádá sice onu pro Ozzyho tak typickou rock’n’rollovou dravost a feeling kapely hrající jako jeden muž, na oplátku ale reprezentuje poměrně povedený pokus o nefalšované rockové umění, za což bylo samozřejmě fanoušky po zásluze potrestáno. Je paradoxní, že ty týž lidé, co nad „Ozzmosis“ lámou hůl zároveň nekriticky velebí aktuální počin „Black Rain“, který má ve skutečnosti s původním „Ozzmosis“ společného víc, než si je kdokoli z nich patrně schopen připustit.

 23

Louža

Verdikt

Album podléhající z velké části zdrcující kritice posluchačské obce i samotného tvůrce. Pro mě však nedocenitelným artiklem v Ozzyho diskografii, který zcela jasně určil cestu dalších minimálně dvou alb.

Hodnocení

Autor
-
Redakce
-
Čtenáři
8,8 / 10

Další informace

Stopáž: 56:48

Produkce: Michael Beinhorn
Studio: Sterling Sound

www.ozzy.com

Sestava

Skladby

  1. Perry Mason
  2. I Just Want You
  3. Ghost Behind My Eyes
  4. Thunder Underground
  5. See You On The Other Side
  6. Tomorrow
  7. Denial
  8. My Little Man
  9. My Jekyll Doesn't Hide
  10. Old L.A. Tonight

Diskografie

Patient Number 9 (2022)
Ordinary Man (2020)
Scream (2010)
Black Rain (2007)
Under Cover (2005)
Prince of Darkness (2005)
The Essential Ozzy Osbourne (2003)
Live At Budokan (2002)
Down To Earth (2001)
Ozzman´s Commeth (kompilace) (1997)
Ozzmosis (1995)
Live And Loud (live) (1993)
No More Tears (1991)
Just Say Ozzy (live) (1990)
No Rest For The Wicked (1988)
Tribute To Randy Rhodes (compilation) (1987)
The Ultimate Sin (1986)
Bark At The Moon (1983)
Speak of The Devil (1982)
Live E.P. (1982)
Diary of A Madman (1981)
Blizzard Of Ozz (1979)

Jiné pohledy

Pro mě jednička z diskografie tohoto veterána. Album má atmosféru, ona plazivost a zasmušilost mě nevadí, ba naopak, albu velmi prospívá. V „Ozzmosis“ se střídá jeden silný moment za druhým, aranžérská a producentská práce je na naprostém vrcholu a i Ozzy zde oprašuje své hlasivky a ždímá ze sebe opravdu kvalitní výkon.
RIP | 22. července 2007

 

Vůbec si nemyslím, že tohle album je podceňované, naopak mám pocit, že většina současných metalových fans tvořících nyní nejsilnější posluchačské jádro (tedy Ti ve věku 20-30let), kteří nikdy neměli potřebu celou Ozzyho tvorbu pozorně sledovat a zpětně si jí doplnit, si právě "Ozzmosis" oblíbila. Pro mne je "Ozzmosis" albem plným kvalitativních kontrastů.

Klady - rozhodně vynikající hutný a moderní sound, který upevnil Ozzyho coby postaršího barda, na vrcholu metalové scény ve společnosti o mnoho let mladších a tvrdších kapel. Několik fantastických skladeb v čele z jednou z nejlepších vypalovaček Osbourneovi kariéry - "Perry Mason". Vlastně od úvodní hymny až po "Tomorrow" je album naprosto v pořádku. Třešničkou na dortu je pak osmá "My Little Man" coby volnější song, který nahrál Steve Vai, bohužel v druhé půlce alba stojí osamoceně. Fantastická produkce. Vynikající team instrumentalistů - Wylde, Butler, Castronovo a skvělý výkon Ozzyho samotného.

Zápory - deska nabízí povětšinou pomalejší písně, které zřejmě ze všech výtvorů co vydal do "Ozzmosis" trpí nejvíc určitou vzájemnou podobností. Vycpávkový materiál v druhé půlce nahrávky, kterému vévodí naprosto nenápaditá a laciná balada "Old LA Tonight" (v té době jsem však netušil, že jí Ozzy ještě někdy překoná, stalo se - "Dreamer" je ještě o mnoho horší).

Celkově jde o silný, špičkově ošetřený materiál, který v Osbourneově diskografii řadím zhruba na stejnou úroveň jako (i když spíš mírně pod) "Black Rain", "Bark At The Moon" a "Diary Of A Madman", vysoko nad "Down To Earth" a jednoznačně pod "Blizzard Of Ozz", The Ultimate Sin", "No Rest For The Wicked" a "No More Tears".
Stray | 22. července 2007

 

Jediný album požierača netopierov, ktorý sa mi dostal do uší. Jeho najväčšia hodnota spočíva v tom, že na ňom OZZY priniesol moderný materiál, ktorý však nebol slepým napodobňovaním trendov, vytvorených oveľa mladšími hudobníkmi. Pre starého pána znamenal návrat do súčasnej hudby (po grungeovom a alternatívnom tornáde, v tom čase veselo vraždiacom všetkých rockerov nad štyridsať) a nádych pred novým vrcholným obdobím (posilneným rodiacim sa kultom s názvom Ozzfest).

Album, ktorý som si s výnimkou vtedajších čias už viackrát nepustil a zároveň album, ktorý ma ako jediný Osbournov kedy bavil počúvať.
V-dur | 21. července 2007