TYPHOID - Deoxyribonucleic Accident

TYPHOID - Deoxyribonucleic Accident

TYPHOID - Deoxyribonucleic Accident

TYPHOID - Deoxyribonucleic Accident

„Tajfojdi“ byli vždycky mou oblíbenou kapelou. Ačkoli po vydání svého prvního CD Ruptured Self Control načas usnuli, nastává čas dalšího šíření epidemie tyfu. Tentokrát ovšem pánové z Prievidze podávají ampule s bakteriemi pouze v malých dávkách. Přesněji řečeno na tu dobu, co o sobě nedali vědět, jsou tři nové songy poměrně málo. Ale co se dá dělat... Na druhou stranu v jejich případě kvalita nahrazuje kvantitu. Tři nové skladby pokračují ve směru, který si Typhoid vytyčili už na začátku – totiž technický, ale brutální deathmetal – avšak došlo k jistým kosmetickým úpravám. Především jsou nové songy podstatně divočejší, brutálnější a dalo by se říci víc „americké“. Instrumentálně jsou pochopitelně podstatně vyzrálejší než starší tvorba. Kromě strunné sekce je třeba zmínit především to, jak moc na sobě zapracoval bubeník Ďuso – ten posun je sakra znát! Typhoid poněkud zanevřeli na své bývalé a nyní zthrashovatělé modly Monstrosity a zašilhali do brutálnějších vod. Techničnosti se ale rozhodně nevzdali. Možná spíše naopak. Jejich nová tvorba však už není tak uhlazená. Další změnou je, že druhý vokál basáka Joža už není tak plochý a řvavý a především že hlavní vokál kytaristy Romana je neuvěřitelně hluboký murmur. Takže chete-li posun k brutalitě, tady je... Tři nové songy pojednávají o nebezpečí technologicky se rozvíjející lidské společnosti – konkrétně se jedná o genetické inženýrství, zbrojení a iluzi virtuální reality. To ovšem není jediný materiál, který při masteringu prošel zkušenýma rukama Briana Griffina z Broken Hope v jeho Quali-Tone studiu a získal tak opravdu kvalitní a drtivý sound. Při samotném nahrávání v Exponentu byly totiž současně se třemi novinkami nahrány i dvě coververze dnes již takřka klasických band. Nejedná se o žádné technické vychytávky, nýbrž o „Nocturnal Crucifixion“ od Dying Fetus a „Service For a Vacant Coffin“ od Autopsy. Tyto dvě věci bývají obligátními přídavky na koncertech Typhoid. Zde je pánové úspěšně zvěčnili ve svém osobitém a povedeném podání. Ocenil bych sice více nového materiálu, ale přesto i těchto pět věcí je dostatečně kvalitních nato, abych byl se svými oblíbenci více než spokojený. Jen ten obal je poněkud zvláštní, minulý se mi líbil víc...

 Přidejte svůj názor

ŠotouŠ

Hodnocení

Autor
9 / 10
Redakce
10 / 10

Další informace

Stopáž: 18:48

Produkce: Roman Slavík a TYPHOID
Studio: Exponent studio, Hlohovec(Slovensko)

www.typhoid.nfo.sk

Sestava

Skladby

  1. Closing Eyes
  2. Deoxyribonucleic Accident
  3. Transcendental Dream
  4. Nocturnal Crucifixion (DYING FETUS cover)
  5. Service For A Vacant Coffin (AUTOPSY cover)

Diskografie

Deoxyribonucleic Accident (MCD) (2002)
Intestines Of Immortality (CD reedice) (2001)
Ruptured Self Control (2000)
Intestines of Immortality (demo) (1997)

Jiné pohledy

10 / 10
Infekční choroba s rychlým nástupem a bouřlivým průběhem, provázená silnými horečkami, ventrálním spasmatem a hnisavou vyrážkou, končící ve většině případů bolestivou smrtí, když nejsou nasazeny účinné protilátky - to je tyfus. Slovenská grupa, která její název přijala za svůj, s ní má dozajista společné rychlé šíření a silnou nakažlivost, ovšem v pozitivním slova smyslu. TYPHOID znamená víc než dobrý důkaz toho, že co se řádně nadupaného death metalu týká, nespí se u našich slovenských bratří na vavřínech! Tahle smrtící trojka představuje stálici tamní scény a zároveň snad nejlepší slovenskou deathovou kapelu! TYPHOID rules!
Zanechme však nadšených eloží a přejděme rovnou k věci. Už první počin této kapely, demo "Intestines Of Immortality", vzbudil ve své době zaslouženě pozitivní ohlas, a na debutu "Ruptured Self Control" TYPHOID svou prácičku dotáhl k dokonalosti a jeho projev svědčí o nemalých hráčských schopnostech. Produkce té doby se vyznačuje nekompromisní brutalitou a zároveň zvukovou pestrostí bez monotónnosti, šedi či uniformity. TYPHOID se nezalekl ani kytarových sólíček (hlavně na demu), ovšemže patřičně řízných, aniž by tím muzika ztratila na úderné tvrdosti a hutné temnotě. Romanův growling doplnil Jožo celkem adekvátně znějícími skřeky a vokální stránka projevu rovněž nemá chybu. K tomu je třeba ještě připočíst, že TYPHOID si vystačí s jednou kytarou, kromě všeho jiného hraje muziku vysoce originální a vcelku nezaměnitelnou, zkrátka s vlastním ksichtem, a tvoří texty na úrovni v dobré angličtině...
Letošní počin TYPHOIDů, MCD "Deoxyribonucleic Accident", by se dal v prvé řadě okomentovat frází o tom, jak je "dobrého pomálu". Tři původní skladby a dvě cover verze věru není mnoho, zato i tentokrát TYPHOID odvedl prvotřídní práci. Oproti minulým zásekům zde schází Jožovy skřeky a rovněž zde nenarazíme na žádná sóla. Materiál je celkově kompaktnější, přímočařejší, poněkud zrychlený a vyznívá brutálněji. Kapela se ovšem nezřekla své zavedené praxe, takže skladby zůstávají i nadále zvukově pestrou směsí sekaných riffů i řízných vyhrávek, klepačky jsou střídány pomalejšími pasážemi valivých temp, místy pomalejší kytarový základ podbarvuje zastřená palba bicích. Zkrátka to jede jak cirkulárka! Zdá se, že TYPHOID na sobě stále pracuje, a pokud se dá usoudit ze tří skladeb, hraje s přehledem propracovaný a zvládnutý materiál. Texty v bookletu nejsou, ale leccos se dá usoudit podle názvů. Úvodní "Closing Eyes" začíná "válečným" intrem s kulometnou palbou, bombardováním a vrtulníkovým útokem, které do kontextu zapadá celkem přiměřeně. "Deoxyribonucleic Accident" snad koresponduje s výjevem na obalu (dlužno dodat, že nijak zvlášť nápaditým), na němž je jakási zmutovaná zrůda řádící v laboratoři embryí naložených v lihu, a který tak trochu evokuje scénu z jednoho z dílů známého "Vetřelce" (co takhle příště obal od Gigera?:)). O "Transcendental Dream" si lze domýšlet leccos.
Coby následné cover verze jsou zde "Nocturnal Crucifiction" od DYING FETUS, skladba z desky "Infatuation Of Malevolence", a "Service Of Vacant Coffin" od AUTOPSY. Není sice nad původní tvorbu, ale nic proti cover verzím, jež znamenají vítaný doplněk. Nicméně je jasné, že někdy bývají ovšem tak trochu zrádné, neboť chtě nechtě nutí ke srovnání, v čemž může být leckdy kámen úrazu. Ne že by to byl zrovna případ TYPHOIDu (který v tomto směru tedy zamířil opravdu vysoko), ale za sebe musím říci, že na první poslech mne nejvíc zaujal právě cover "Nocturnal Crucifiction", technicky nijak zvlášť překombinovaný song, na nějž se ovšem úsloví, že "v jednoduchosti je síla", hodí dokonale. S rostoucím počtem přehrávání se mé prvotní dojmy poněkud zrelativizovaly, nicméně určitá slabost pro cover této klasické skladby zůstala...no, jde jen o můj osobní dojem, a ještě k tomu prvotní...
Každopádně se zatím s ničím, co TYPHOID kdy vytvořil, nedá prohloupit, což je nejspíš jasné každému, kdo tuhle kapelu zná a má rád dobrý death metal...
Kašpy | 30. prosince 2003