THEATRE OF TRAGEDY - Storm

THEATRE OF TRAGEDY - Storm

THEATRE OF TRAGEDY - Storm

THEATRE OF TRAGEDY - Storm

Na THEATRE OF TRAGEDY jsem se vždy díval s jistým respektem. Jako jedna z mála gothic metalových kapel si dokázali po celou dobu své existence zachovat důstojnost a nezakysnout v mantinelech žánrových klišé. Jejich první alba, hlavně „Velvet Darkness They Fear“, byla pro mnohé další inspirací, která vydržela pomalu až dodnes. Stali se jedním z nejvýraznějších těles v hudebním směru nazývaném „Kráska a zvíře“. Nicméně THEATRE OF TRAGEDY se vydali do vod přístupnějších, zpěvák zaměnil deathový chrapot za čistý zpěv, či spíš rytmickou recitaci a vydali „Aegis“, výborné album plné krásně melancholických melodií. O pouhý rok později se pustili do elektronického experimentu („Musique“), který pak vrcholil na „Assembly“. Staří mrzouti se pustili do veselého elektronického pop-rocku. Už se jim sice název kapely nehodil k hudbě, ale tohle CD opravdu povedlo a rád si jej občas znovu pustím. Pak ovšem z kapely odešla Liv Kristine, aby si se zpěvákem z ATROCITY založila rodinu a také zcela zbytečný projekt LEAVES´ EYES. Náhradu skupina našla ve zpěvačce Nell. Pro mne je však volba této osoby dost zklamáním. Od THEATRE OF TRAGEDY bych čekal, že čerstvé maso přinese opět něco nového, ale skupina ze všech možných hlasů vybrala ten, který je původní zpěvačce nejblíže. To by samo o sobě nemuselo být na škodu a spousta lidí by tuto volbu i uvítala, ale problém s albem „Storm“ je někde jinde. Rozčarováním je samotná hudba.

THEATRE OF TRAGEDY

Netvrdím, že „Storm“ je vyloženě špatné album, jen nedosahuje standardu jména THEATRE OF TRAGEDY. Ti se dosud snažili nepřešlapovat na místě a vždy hledali nové směry, do kterých se vypravit. Na „Storm“ se však vrací zpátky. Už po prvním poslechu jsem získal dojem, že nové album čerpá atmosféru, melodie a nálady z období „Aegis“ a výrazové prostředky z alba posledního a tento pocit ve mně setrval. Ze strany THEATRE OF TRAGEDY jde spíš o retro album, než posun někam dál. Výsledek je takový nemastný neslaný. Album víceméně postrádá zajímavější momenty a především jeho první půle kolem vás projde bez výraznějšího momentu. Nenápaditá rytmika a značně monotónní kytarové rify na pozadí jsou až únavné. Tohle THEATRE OF TRAGEDY odflákli, místy to až vypadá jako samoúčelné, strojové propojení melodických pasáží. Střídání zkreslených recitovaných pasáží v podání Raymonda s ženským hlasem v refrénu je přesně dle starého schématu. Pár pěkný melodií uslyšíme, Nell se opravdu snaží a nikterak nezaostává za Liv Kristine. Ve druhé části alba se dočkáme více elektronicky laděných skladeb, které se absenci energie a nápaditosti snaží na poslední chvíli dohnat. V podstatě až nyní se dá mluvit o zajímavém mixu melancholických melodií a zkresleného zvuku. Jenže to je málo. „Storm“ je průměr, z pohledu diskografie THEATRE OF TRAGEDY podprůměr. Raději oprašte některé ze starších alb.

 3

Manatar

Verdikt

Oproti předchozím albům ve mně „Storm“ nezanechává téměř žádné pocity. Technicky dobře odvedená práce dle osvědčeného schématu, ale nic víc. „Storm“ považuji za jejich nejhorší počin. Album by mohlo zaujmout maximálně tak ty posluchače, kteří dosud neměli tu čest nic od THEATRE OF TRAGEDY slyšet, vy ostatní si raději vylosujte některé ze starších alb.

Hodnocení

Autor
5 / 10
Redakce
6 / 10
Čtenáři
6,2 / 10

Další informace

Stopáž: 45:10

Produkce: Rico Darum
Studio: Toproom Studios

www.theatreoftragedy.com

Sestava

Skladby

  1. Storm
  2. Silence
  3. Ashes And Dreams
  4. Voices
  5. Fade
  6. Begin & End
  7. Highlights (bonus)
  8. Senseless
  9. Exile
  10. Disintegration
  11. Debris

Diskografie

Forever Is The World (2009)
Storm (2006)
Assembly (2002)
Closure:live (2001)
Interspective (MiniCD) (2000)
Musique (1999)
Agis (1998)
A Rose For The Dead (MCD) (1997)
Velvet Darkness They Fear (1996)
Theatre Of Tragedy (1995)
Theatre Of Tragedy (demo) (1994)

Jiné pohledy

6 / 10
V zásadě lze s redakčním skřetobijcem zajedno býti, neb archaickou postatu "The Storm" vystihl bravurně. Jen v jedné věci si dovolím polemizovat, a tou věcí je hodnocení. Podle mého je "Bouře" notorických Tragédů sice až příliš okatou malou domů, ale přes to přese všechno malou domů pěknou a celkem zábavnou. Tedy pokud si jí přehodíte ve druhém plánu jako dekorativní kulisu. Jakmile má člověk tendence přiblížit se ke kulise až příliš blízko, barvy jsou nevýrazné, tvary nevzrušivé, celkové vyznění ploché. Nic na tom nezmění ani dobrý závěr alba, kde jakoby se probírala k životu ta stará zlatá žíla THEATRE OF TRAGEDY experimentujících. Je to jen náznak, ale kdo ví... Třeba z toho mráčku opravdu vzejdu pořádná buřina. Počkám si.
Marigold | 3. května 2006