Demonadílka anebo co redakční schránka dala je našim novým a snad i pravidelným exkursem do světa domácí "garážové" scény. Jelikož proud nových demonahrávek ve svém toku ani trochu nepolevuje, rozhodli jsme se recenze těchto kousků pojímat formou pravidelných souhrnných článků, neboť nezřídka k nám do redakce chodí nahrávky obsahující maximálně 3 skladby a tomu by také měla odpovídat i délka jejich recenze. Dosti záhodlouhých úvodů. Zde jsou první tři adepti...
Dalas
PANYCHIDA - Promo 2006
Plzenská PANYCHIDA zrejme trpí nedočkavosťou, aby oboznámila tuzemské obecenstvo so svojou tvorbou. Inak si zrejme nemožno vysvetliť dvojskladbové promo o trvaní päť a pol minúty, ktoré navyše kapela zverejnila vo formáte mp3 zdarma na svojej webovej stránke. Recenzia je preto takmer zbytočná, keďže komukoľvek stačí obetovať päť minút života, aby sa s ich tvorbou oboznámil sám.
PANYCHIDA vo svojej tvorbe kombinuje folkový metal nie nepodobný FALKENBACH, či RAVENTHRONE, s melodickými death metalovými jazdami v švédskom štýle, pričom zrejme jediným vlastným trade markom skupiny je netradičný black metalový vokál (ak ste si mysleli, že Attila Csihar vám pripomína Pepka námorníka, počkajte až budete počuť toto). Nahrávka sa nesie v lo-fi prevedení, čo by vo väčšine jej trvania ani nevadilo, na nevýhody tohto postupu prídete až pri umelých zvukoch, akoby vytiahnutých (a zo tri krát skomprimovaných) z veľmi, veľmi starej zvukovej banky. Veľmi archaickým dojmom pôsobí aj bicí automat. V konečnom dôsledku však tieto chybičky ani príliš nevadia, pretože poslucháč, ktorému je tvorba PANYCHIDY určená, je na takéto veci zvyknutý. Takže hoci ide možno o neželaný výsledok, ak ma niekto z kapely bude chcieť presvedčiť, že ide o zámer, uverím.
Kapela dokáže celkom zaujímavo spájať zdanlivo primitívne melódie a popevky, takže hoci jednotlivo ide o naozaj obohrané a zúfalo obyčajné spojenia tónov, v rámci „vyvíjania sa“ skladieb pôsobia vcelku nápadito. V tomto smere dokonca prvá skladba mierne predbieha slabšiu druhú. Promo je doplnené ďalšími troma live skladbami vo video formáte, čo do formy už to však ide mierne z kopca a preto si trúfam tvrdiť, že to najlepšie, čo PANYCHIDA vie, ukáže v prvej „Beneath The Gate Of Sempiternal Bliss“. V konečnom dôsledku je možno dobre, že je promo také krátke. Hodinová dĺžka by skladby vyrovnanej kvality pochovala, takto aspoň možno povedať, že PANYCHIDA je síce málo originálna, no remeselne zdatná skupina svojho žánru a priečinku „amatérskej“ vyspelosti. (6 / 10)
www.panychida.mysteria.cz
V-dur
ELEMENTARY - Promo 2006
Promo ELEMENTARY je podivný konglomerát západočeského bigbítu a snah o českou verzi nu-metalu, který vyznívá jako archaická slepenina z nedokončených motivů. Na promu není snad jediný zajímavý a upoutávající motiv, zarážející je i absence nějakých výraznějších melodií, ty podle mě zcela nepochopitelně padly na oltář snah o modernější pojetí stavěné výhradně na KORNovských riffech, což smazává kdesi v pozadí se schovávající bigbítovou vstřícnost, která by asi v případě ELEMENTARY byla tím nejlepším možným řešením. Nepřipadá mi totiž, že by měla skupina na něco víc, nenacházím invenci a i přes nijak komplikované struktury skladeb se dají snadno odhalit jisté neladnosti v projevu. Především rytmické snahy o pestřejší pasáže padají do zmatené neuspořádanosti a skladby tak ztrácí potřebnou kostru. Kytary často opakují dokolečka nezajímavě opotřebené riffy, jednotlivé nástroje jako by často ani nehráli spolu ale proti sobě a tak se projevuje nepříjemný pocit nekonzistentního celku. Seznam slabin doplňují i vokální linky, které spíše než odzpívané jsou odrecitované, vokalistovo hrdlo disponuje rozsahem pouhých několika tónů a jediná silově zastřená poloha v kombinaci s nezajímavou barvou hlasu brzy omrzí. Na druhé straně je v těchto omezených hranicích zpěv alespoň bez zjevných falší, i když se ve snahách o melodičtější polohu dostává do nepříjemné dusivé vypjatosti. Těžko hodnotit jednotlivé skladby, jedna je jako druhá a i po mnohonásobném poslechu působí spíš jako více variant toho samého, a tak to jediné co si člověk zapamatuje jsou pasáže textu, kdy zatahá za uši nějaký špatný verš, zabolí krátká slabika napasovaná na dlouhou notu nebo když si dá zpěvák záležet na vyslovení slova „zkurvenej“. V materiálu ELEMENTARY bohužel nenacházím prakticky žádný potenciál. (2,5 / 10)
www.elementary.wz.cz
Noisy
MORTEM - Let The Metal Rise
Melodický power/thrash metal je dnes již vskutku archaickou záležitostí, jejíž poslechem se myšlenkami přenáším někam do první poloviny devadesátých let minulého století, tj. do zlaté éry této metalové větve. Nic to však nemění na faktu, že pokud některá kapela přijde s podobně laděnou muzikou i dnes, nemusí to hned znamenat pro posluchače problém. Jde o to, aby takováto nahrávka měla co nejkvalitnější provedení, což kromě obligátností v podobě slušného zvuku obnáší kvalitní instrumentaci a rejstřík slušných hudebních nápadů neomezující se pouze na přehrávání mnohem starších a úspěšnějších kolegů. Myslím, že v tomto směru mají MORTEM ze slovenské Nitry nakročeno správným směrem. Nahrávka se i ne zrovna velikému vyznavači žánru jako jsem já poslouchá dobře a nebudí, jak už jsme u spousty tuzemských metalových dem zvyklí, dojem soucitu a úsměv na tváři. Osmička skladeb dýchá nefalšovanou atmosférou dob minulých a evokuje tvorbu nejedné veličiny žánru. MORTEM dávají svým posluchačům k dispozici jak agresivní a přímočařejší skladby, tak neopomenou ani na pomalejší kousky s heavy metalovým feelingem (velice povedená „To Love And Hate“). V tomto případě je určitě zcela zbytečné kritizovat kapelu za staromilství, protože je to očividně její vlastní volba a nikoliv jen laciná retropóza. Její nahrávka s klišovitým názvem „Let The Metal Rise“ disponuje správným zápalem pro věc a v neposlední řadě i solidními muzikantskými výkony a podařenými skladbami. Snad jen ten gore obal je kapánek zavádějící. (7 / 10)
www.mortem.mysteria.cz
Dalas