Dlouho očekávaný a avizovaný come back kalifornských šarlatánů JANE´S ADDICTION se uskutečnil v loňském létě. Frontman Perry Farrell spojil opět, po létech věnovaných kapele PORNO FOR PYROS i vlastnímu sólovému projektu, své síly s kytaristou Davem Navarrem a bubeníkem Stephenem Perkinsem. Nováčkem v sestavě se stal baskytarista Chris Channey. Nové album JANE´S ADDICTION dostalo název „Strays“ (Tuláci) a mělo za úkol nastartovat novou kapitolu této kultovní kapely, která již před 17 lety šokovala nejen svým schizofrenním nekonformním pojetím hard rocku prezentovaného v poněkud alternativnější podobě, ale i fantaskními sexuálně surrealistickými koncertními performacemi. Na koncertech nebyla nikdy nouze o různé tanečnice či znetvořené kejklíře (např. kapela vystupovala ve fantaskních lesklých kostýmech zakrývajících snad jen nejnutnější části těla a nad pódiem seděly na houpačkách top girls vlnící se do rytmů skladeb). Na jejich prvních třech albech se často křížily zasněné pasáže s hysterickými Farrellovými výlevy, to vše doprovázely hřmotné zeppelinovské riffy Davea Navarra. V roce 1991 se však JANE´S ADDICTION rozcházejí. Po takřka 12 letech tu tedy máme jejich novinku. Jací jsou v současnosti?
Deska začíná výtečnou hard rockovou skladbou „True Nature“. Silné riffy nahuštěné energií podporují výbornou zpěvovou linku, která vrcholí ve vzdorovitém refrénu. Plačtivě pisklavý hlas Farrella je plný napětí a neklidu. Dave skvěle sóluje i mezi slokami. Výtečná věc a jednoznačný hit. Titulní kousek „Strays“ je rovněž čistě hard rocková skladba ve stylu starých LED ZEPPELIN či AEROSMITH .Začíná pomalu, nad kytarovou akustikou nejdřív Perry sfetovaně rozpravuje. Po první sloce však tempo narůstá, až skladba graduje v rozmáchlou bluesově laděnou rockovou pecku. Znovu skvělý Navarro v jehož hře nalezneme divokost mladého Peteho Townsenda z THE WHO i nadhled současného Joea Perryho z AEROSMITH. Třetí „Just Because“ je pilotním singlem a opět absolutně dotaženou hard rockovou vypalovačkou. Nespoutaná jízda nad plážemi ve Venice je spíše rychlejší a nahustěnější záležitostí kypící energickými riffy. Právověrný hard rock 21.století. Po třech neopakovatelných skladbách přichází „Price To Pay“, ve které zasněný úvod evokuující spíše starší psychedeličtější tvorbu JANE´S ADDICTION nahradí asi po minutě nosný riff, který však skladbu nakormidluje do rockově tradičnějších vod. V této chvíli mi napadá, že JANE´S ADDICTION skutečně nahráli vynikající ryze hard rockové album s parádním novodobým soundem odkazující na monstrbandy 70-tých let v čele s LED ZEPPELIN. Ať si kterýkoliv fanda jejich starší alterny tvrdí co chce, zvládli to mistrně. Skladby dýchají neuvěřitelnou energií, lehkostí a neotřelostí. V následující „The Riches“ je ovlivnění deskou LED ZEPPELIN „Houses Of The Holy“ víc než zjevné, avšak podané svojsky, novodobě a s nadhledem. Zvláště akustický závěr skladby je přírodně čistý. Šestá frenetická „Superhero“ je nejneklidnější skladbou. Stejně tak „Wrong Girl“ má nervozity na rozdávání. Vynikající lehce funky rocková rytmika podporuje sekanný riff s Farrellovou sebeobhajující deklamací. Následuje celá stoprocentně akustická „Everybody´s Friend“, která pohladí na duši a vyrovná mysl rozháranou z předcházejících dvou skladeb. Typičtí JANE´S ADDICTION se znovu zjeví v „Suffer Some“, která je zároveň i jedním z vrcholů alba. Nejnářezovější skladbou je „Hypersonic“. Pro mne je však absolutním vítězstvím novodobých JANE´S ADDICTION závěrečná „Too Much To Sun“, která svým psychedelickým začátkem navodí náladu dýchánků THE DOORS odehrávajících se kdesi v pouštích jižní Kalifornie. Skladba se stupňuje a má vynikající bezstarostně rozmáchlou zpěvovou linku, která skvěle graduje v její druhé půlce. A když se k tomu připočte jako vždy prvotřídní Navarro, vykreslující husté kytarové kaskády obohacené o všelijaké, jak poloakustické, tak keyboardové aranže, jedná se o naprostý novodobý milník hard rockového stylu.
Co napsat závěrem? JANE´S ADDICTION nahráli výbornou a na jejich poměry tradičně rockovou desku. „Strays“ nejsou zdaleka tak zneklidňující a neučesaní jako starší alba, avšak maximálně vyzrálí a kompaktní. Deska obsahuje mnoho hvězdných skladeb a pro mne, jakožto příznivce hard rockové muziky, je nejlepším albem JANE´S ADDICTION. Come back roku. Album roku. A zatím spolu s albem THE CULT - „Beyond Good And Evil“ nejlepší hard rock desetiletí.
