Sobota
25.10.2014
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2011

Vydavatel:
Spinefarm Records / Universal

Stopáž:
66:44

Produkce:
Conrad Lant

1. Hammerhead
2. Nemesis
3. Pedal To The Metal
4. Lap Of The Gods
5. Damnation Of Souls
6. Beggarman
7. Hail Satanas
8. Sin
9. Punk's Not Dead
10. Death Be Thy Name
11. Lest We Forget
12. Valley Of The Kings
13. Fallen Angels
14. Annunaki Legacy (bonus)
15. Blackened Blues (bonus)

Cronos
zpěv, baskytara

La Rage
kytara

Dante
bicí

Welcome To Hell (1981)
Black Metal (1982)
At War With Satan (1984)
Possessed (1985)
Eine Kleine Nachtmusik (Live) (1986)
Calm Before The Storm (1987)
Prime Evil (1989)
Temples Of Ice (1991)
The Waste Lands (1992)
The Second Coming (Live) (1997)
Cast In Stone (1997)
Resurrection (2000)
Bitten (Live) (2002)
Metal Black (2006)
Hell (2008)
Fallen Angels (2011)

VENOM - Fallen Angels

Nové album VENOM, to je v jedenáctém roce nového tisíciletí příběh podobný tomu českému v podání TÖRRu. Také u nich zůstal po předlouhé historii, sestavových rošádách a reunionech jen jeden ojedinělý člen původní sestavy, také proto kapela zůstává jakýmsi žijícím anachronismem, který metalové obecenstvo rozděluje v podstatě především na dva tábory (tedy ten zarytě milující a ten flegmaticky nenávidějící), a společná tomu všemu je i hudební odrůda, která to celé zastřešuje – archaický black/thrash metal. I když jistě, tady mají VENOM neoddiskutovatelnou přednost, neboť to byli oni jako jedni ze stylových vůdců, komu TÖRR ve svých začátcích naslouchali, a ne obráceně.

Možná i proto zní „Fallen Angels“, třináctý studiový výlisek z hadího jedu, daleko pružněji, než nedávno recenzovaný „Tempus Fugit“. S pružností mám v tomto případě samozřejmě spojen především celkový dojem, který si z více než hodinu dlouhého materiálu pozorný posluchač odnese, a který je až na drobnosti překvapivě pozitivní, byť jde stále o hoblování téže kovové fošny. Většinou se totiž nekonají žádné okaté křečovitosti, většinou se nekonají ani žádné výprodeje ze třetí, čtvrté ruky a jediné, co lze albu upřímně vytknout, je zbytečně natahovaná stopáž, v jejíž závěrečné fázi už neplatí, co bylo právě řečeno.

VENOM

S ohledem na křížky na zádech kapely a Cronose samotného mi ovšem takovýto výsledek jejich společného studiového snažení přijde jako poměrně sympatická záležitost, hodná někoho, kdo si může oprávněně říkat žijící legenda. V podstatě až někam k titulům „Punk´s Not Dead“ a „Death Be Thy Name“ nepolevuje cílená mířená na posluchače a VENOM zde s očividně stoprocentním nasazením těží z časem objektivně zchudlého know-how aktuální maximum. Přeloženo do češtiny to znamená, že jejich jednoduché old schoolové klasice prostě momentálně nechybějí životaschopné nápady, jež každou z osmi prvních skladeb alba vybarví do uchu lahodícího odstínu prapůvodní černomodré. Znamenitý je nahuštěný odpich „Hammerhead“ (ne naposledy na albu uvedený stručným, ale o to chytlavějším sólovým partem pro bicí), patřičně chladnokrevná „Nemesis“, vyzývavě symbolický „Pedal To The Metal“ a další a další písně padlých andělů až právě do vzpomínaných položek č. 9 či 10. Vskutku, kdyby album dále nepokračovalo, asi bych ve svém slovníku musel hledat ještě daleko expresivnější výrazy.

A protože už v tomto okamžiku není, co bychom na „Fallen Angels“ ještě dále hledali či posuzovali (o nějakém „hlubším“ průzkumu nemluvě, protože tady se zkrátka jede skutečně jen a jen po povrchu), dovolte mi to vše zakončit zvoláním ze skladby „Nemesis“, pro toto album skutečně více než symbolickým: „Come On You Motherfuckers!“


Louis

Zveřejněno: 2.2.2012




Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page