Čtvrtek
23.11.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2011

Vydavatel:
Darzamadicus Records

Stopáž:
66:32(s bonusy)

Studio:
Tomako's Sound Laboratory, Košice (Slovensko)

Produkce:
NOMENMORTIS

Další informace:
* původně vydáno na albu „Exterminating The Bastard Forces“
** skladby z nevydaného alba „Loathspells“

1. Erinye’s Call (intro)
2. Ageless Feasts Of Morbid Pleasures
3. For Emperors, Gods And Fatherlands
4. Monuments Of Postmortal Degradation
5. Melchior The Shooter
6. RévoLouison
7. To Those Of No Forever
8. Born On Samhain
9. Deathriders Of Temür Tenger Etseg
10. The Last One Belongs To Hell
11. Blasphemy, Infidelity, Victory
12. Dreadful Fruit Of The Leafless Tree
13. Monstronomicon
14. Armourggeddon/outro
15. + bonusy:
16. 1598 – Christmas With The Deathriders (2011 re-recording) *
17. Intro/ Ageless Feasts Of Morbid Pleasures **
18. Hooray For Dystopia **
19. Execute The Sheeplords **
20. Born On Samhain **
21. Depressed **
22. Epitaph De Sangre **

Martin
vokály

Adam
kytara, vokály

Neptun
bicí

Twilight Of Humanity (demo) (1994)
How I Learn To Bleed... For The Things I Wish To Fo (2000)
Misanthrone (MCD) (2002)
The Day You' ll Lose Your Head (2002)
Exterminating The Bastard Forces (2005)
Hail Nemesis (split s CRUENT) (2008)
Promo 2009 (2009)
Forget Acradia (2011)

NOMENMORTIS - Forget Arcadia

Dnešní nelehká doba s sebou opět nese pochybné vzývání konzervativních hodnot, jež mají vymýtit nové a nezdravé myšlenky. Opět tady máme několik různých pochybných hnutí a iniciativ volajících po něčem, co v podstatě v praxi nikdy nefungovalo a ani fungovat nemůže. Co jsou to vlastně ony staré dobré hodnoty? Je to zákaz homosexuality? Povinná náboženská výchova anebo vyhrocený nacionalismus mylně považovaný za vlastenectví?

Je zajímavé, že hold konzervativnímu myšlení může na rozdíl od zmiňovaného společenského aspektu paradoxně přinést i boj proti zpátečnictví. Tak si jej totiž už od svých počátků představují i košičtí NOMENMORTIS. Jejich loňská labutí píseň „Forget Arcadia“ se v duchu „nejlepší“ tradice opět nerodila lehce a opět si pracně hledala spolehlivého vydavatele, ale nakonec je tady, aby zvěstovala další neradostné obrazy (nejen) dnešního světa a přitom srdnatě hájila tradiční deathmetalové hodnoty.

NOMENMORTIS

Tradiční (nebo tedy chcete-li konzervativní) je prostě pojem, který je s touto skupinou spojen pevným poutem a nejinak tomu je i na této, ohlášené jako poslední, desce. Mám-li bezprostředně srovnávat s předchůdcem „Exterminating The Bastard Forces“ z roku 2005, tak první aspekt, o němž se musím zmínit je zvuk. Produkce je opět záměrně třeskutě archaická, teleportující nás někam do dávné minulosti, ve které hlásali první deathmetaloví proroci. Kytary však tentokráte oproti 6 let staré nahrávce řežou o poznání ostřeji a tnou skutečně do živého. Jejich ostrý zvuk bezpečně a jistě razí cestu pro hluboký a zahuhlaný murmur Martina Lukáče, skrze který na nás opět chrlí své propracované texty. Pravda, ty je nutné prozkoumat hlavně pročtením bookletu, než poslechem, ale ani tentokráte to nebude promarněný čas.

Z hlediska hudebního lze od košických čekat jen drobné korekce. Své kořeny mají pevně zapuštěné a nehodlají si do jejich teritoria vpouštět žádné zbytečné novosti. Ano, jejich tvorba je staromilská až to praská a sotva si bude nárokovat přízeň vyznavačů moderních postupů v death metalu. Na druhou stranu nelze tohle zlověstné chrastění ani náhodou hodit do početné skupiny směšných metalových senilů. Na to má tvorba NOMENMORTIS dostatek charismatu a promyšlenosti, který se projevuje jak důkladnou aplikací fungujících a letitých kompozičních vzorců a již zmiňovaným smrtonosným zvukovým kabátkem.

Palba kytarových riffů je už tradiční přehlídkou v nejlepším slova smyslu zatuchlé hniloby a hrozivého sekyrníckého lomozu jehož smrtící řev soustavně přerušuje rychlá palba bicích. Zde pak vzniká jen minimální prostor pro odbočky od pevně daného schématu rychlých a smrtících skladeb, plných Lukáčova hrdelního ryku a již zmiňovaných všeobjímajících kytarových riffů. I zřídka se objevivší sóla, rovněž vyvedena v typickém staromódním stylu nás katapultují do přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy se na prosluněné Floridě děly skutečně veliké věci.

„Forget Arcadia“ je důstojnou rozlučkou jedné slovenské deathmetalové legendy, jejíž život byl stejně tvrdý a nelehký, jako svět popisovaný v textech tohoto alba. Uzavírá se tak jedna kapitola, po níž zůstane několik kvalitních oldschoolových nahrávek. Netroufám si říci, jestli zrovna ta poslední je zároveň i tou nejlepší, produkčně však patří k těm nejdotaženějším. Své o tom určitě ví i slunce, jež se na nás usmívá z obalu a jehož výraz je oproti minulým kresbám Martina Lukáče o poznání méně hrozivý.

PS: Bonusový materiál obsahuje převážně kusy z nevydaného alba „Loathspells“, což je dalším důkazem těžkostí provázejících každé album NOMENMORTIS. Výrazně zahuhlanější produkce však působí v konfrontaci s „Forget Arcadia“ pouze jako demonahrávka.


Dalas

Zveřejněno: 4.1.2012




Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page