Úterý
28.3.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2009

Vydavatel:
Lifeforce Records

Stopáž:
48:38

1. Much As...
2. Absynthe
3. Follow Me
4. Reaching The Stars
5. The Perfect Depth Of The Mermaids
6. Air
7. Under The Mourning Rays
8. The Trip
9. Smoke's Men
10. Outer

Pablo Egido
vokály

Miguel Palazón
kytara

Roberto Marco
kytara

Paco Porcel
basa

Enrique Perez "Fabique"
bicí

Edens In Communion (1999)
Chrysalis (2002)
The Second Philosophy (2007)
A New Constellation (2009)

NAHEMAH - A New Constellation

Když jsem před zhruba dvěma a půl lety recenzoval třetí album španělských NAHEMAH, tak se mi na mysl vkrádaly především myšlenky o číhajícím a prozatím ne úplně využitém talentu, což obnášelo tvorbu příjemných a uchu lahodících písní, kterým však ještě chyběla výraznější a charismatičtější pečeť vyspělých tvůrců. Dalším a velice významným krokem na této cestě je jejich letošní počin, který má nepochybně mnohem větší aspirace zaujmout i náročnějšího posluchače.

NAHEMAH

Skupina z města Alicante se sice nadále drží schématu z „The Second Philosphy“. To znamená, že hlavní důraz klade na kontrastní prvky v podobě obhroublých vokálních partů a silně melodických pěveckých poloh v kombinaci s (post)doomem načichlým hudebním doprovodem. Zatímco v případě dva roky starého počinu šlo především o jakési mapování terénu a povedené, avšak z posluchačského hlediska snad až příliš rychle se oposlouchající řemeslo, tak „A New Constellation“ je v tomto směru o notný kus dál. Tam, kde jeho předchůdce narážel na limity dané až příliš zřetelnou snahou hledat inspirace především jinde, než v sobě samém, se novinka sebevědomě tyčí s jasně rozpoznatelnými rysy vlastní tváře. NAHEMAH, aniž by svoje hudební směřování jakkoliv dramaticky korigovali, se tentokráte předváději s mnohem kompaktnějším a zralejším materiálem. Jednotlivé písně už nestojí pouze na atraktivním žánrovém základu, který se velice rychle oposlouchal, ale přinášejí nejednu přidanou hodnotu navíc. Jednoduše řečeno - kde předtím NAHEMAH chtěli až příliš, tam nyní vcelku s přehledem i mohou.

NAHEMAHÚvod alba se nese na tradiční doomrockové vlně a prozatím bez nějakých výraznějších hudebních kontrastů. Valivé tempo „Much Us“ doprovázené zvířecím vokálem přesvědčivě působícího Pabla Egida příliš nenapovídá o melodických ambicích kapely. To se však mění hned v následující dvojici písní - „Absynthe“, kterou vyšperkuje i vkusně aranžovaný saxofon a hlavně skvělá „Follow Me“ s dokonale strhující a podmanivou ústřední melodickou linkou. Pravda, i v těchto okamžicích se projevuje snaha Španělů snad až příliš tlačit na sladkobolnou emoční notu, včetně místy skutečně uměle znějících klávesových nástrojů, ale veškerá tato snaha je oproti minulosti o poznání dále a na nepochybně vyšší úrovni. Uvedený saxofon se neomezuje pouze na krátké účinkování v jedné skladbě a jakožto příjemné osvěžení se táhne celou plochou desky a povedeným způsobem pomáhá dotvářet jeho posmutnělou náladu. V dalších směrech už aranžmá skladeb Španělů tolik oživujících prvků nevykazují, přesto se dá říci, že s výjimkou některých momentů v podobě již vzpomenutých uměle znějících kláves působí vkusným a příjemným dojmem. V tomto směru se NAHEMAH nepouštějí do žádných výstředností a naopak se snaží držet pokud možno v mezích stanovených žánrovými konvencemi.

A v těch se pohybují s čím dál větší jistotou. Jednotlivé písně „A New Constellation“ se poslouchají nanejvýš příjemně a i přes místy přehnaně sladkou příchuť zanechávají příjemný chuťový dozvuk, ke kterému je touha se opakovaně vracet. Kompozičně vyvážené a zralejší. Takové je oproti minulosti nové album těchto sympatických Španělů.


Dalas

Zveřejněno: 2.9.2009



Názory redakce
Noisy
1.9.2009

Jestliže třetí album Španělů NAHEMAH představovalo především příjemné melodie jako stvořené k večernímu dýchánku, na „A New Constellation“ už se skupina pokusila propašovat do své hudby i vyzývavou temnotu větší agrese, kontrastující pak s hravou rockovou pohodou. Právě větší hravost a uvolněnost je tím, co dělá ze skladeb trvanlivější materiál, než jaký se nacházel na albovém předchůdci. NAHEMAH tak nabídli album vycházející sice ze stejných základů jako minule, přesto diametrálně odlišné v konečném důsledku. Byť nezřídka plné těžce pochmurných nálad, plynou skladby mnohem přirozeněji a jsou méně předvídatelné. Tady už posluchač vydrží mnohem déle, než tomu bylo u „The Second Philosophy“.

[7 / 10]
NAHEMAH udělali oproti debutu výrazný skok vpřed. Kolekce zdařilých písní s příjemně nostalgickou náladou sice žánrové vyznavače nepřekvapí, ale svým více než dobře odvedeným standardem určitě potěší.

Autor recenze:
7,5 / 10

Redakce:
7 / 10

7,7 / 10



s kapelou NAHEMAH:

s kapelou KATATONIA:

s kapelou NOVEMBRE:

s kapelou OPETH:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page