METAL MIND NÁLOŽ - Vaše promáče v koši nekončí II.

METAL MIND NÁLOŽ - Vaše promáče v koši nekončí II.

METAL MIND NÁLOŽ - Vaše promáče v koši nekončí II.

METAL MIND NÁLOŽ - Vaše promáče v koši nekončí II.

CEMETERY OF SCREAMCEMETERY OF SCREAM – The Event Horizon (Metal Mind Productions 2006)

Po poměrně dlouhé odmlce se CEMETERY OF SCREAM vrací s novou nahrávkou, o níž lze již na úvod říci, že víceméně pokračuje tam, kde poslední řadovka „Deeppression“ (1997), resp. také o něco zajímavější následující minialbum „Fin De Siecle“ (1999) skončily. Ačkoliv promo materiály domovského vydavatelství směle přirovnávají „The Event Horizon“ k současné tvorbě KATATONIE či PARADISE LOST, je toto tvrzení až na některé reminiscence ostrovanů značně zavádějící a hudební náplň alba nejvíce upomíná spíše na dnes již značně archaické pojetí gotického rocku v podání německých sousedů CREMATORY (přibližně album „Awaken“ (1997)). Tedy patrně nic, co by tu již mnohokrát nebylo, což však nemusí být a priori chápáno v negativním smyslu slova. Bohužel, v tomto případě se tato premisa z podstatné části potvrzuje a  právě onen archaismus, jenž se nevyhýbá ani zvukovému hávu, je spolu s nevýrazností převažujícího počtu skladeb největší slabinou nahrávky. Desce až na výjimky chybí silnější okamžiky, které by dokázaly posluchače strhnout, předat mu o něco více než jen jednolitě tepající jednoduchou rytmikou a nepříliš nápaditými riffy či aranžemi vystavěné skladby. Mezi ty vzpomenuté výjimky patří především „Komatrance“ či hned následující „On The Border“, „Cold Obsession In My Eyes“ nebo „The Secret Window“, na nichž kapela ve srovnání se zbytkem alba prezentuje o něco zajímavější nápady a kompoziční variabilitu. To je však v kontextu celé nahrávky poněkud málo. Ani po mnohých posleších jsem nenalezl takřka nic, co by mě přinutilo se k ní vrátit. Doby minulé jsou nenávratně pryč a jestliže by bylo v druhé polovině 90. let možno „The Event Horizon považovat za alespoň trochu zajímavé album, z dnešního pohledu s přehledem zaniká v záplavě podobně laděného průměru.
[4,5/10]
http://www.cemeteryofscream.com/

Pavel
Pavel


THE NO-MADSTHE NO-MADS – Deranged (Metal Mind Productions 2006)

Katovice sú síce odjakživa priemyselné mesto, ale album „Deranged“ od tamojších rodákov THE NO-MADS znie ako priama zrážka TANKARD a HOLY MOSES na poľnohospodárskom družstve Piotrowice-Ochojec. OK, hlúpe vtipy nabok (aj keď tento materiál si ich priam pýta), nie je to až také zlé. Thrash metal starej školy je v podaní THE NO-MADS zahraný na solídnej inštrumentálnej i zvukovej úrovni. Zúfalo mu však chýba niečo naviac. Niečo, čo by poľskú bandu odlíšilo od zahraničných vzorov. Niečo, čo by mohlo osloviť aj fanúšikov v zahraničí (čiže aj na Slovensku a v Česku). Niečo, čo nechýba takým VADER, BEHEMOTH alebo RIVERSIDE. Pretože THE NO-MADS podľa všetkého túžia ísť za hranice – minimálne do Nemecka, súdiac podľa skladieb „Thrash Alkoholisation“ a „Keine Eintracht“. S týmto nosičom sa im to však s najväčšou pravdepodobnosťou nepodarí. Nepomáha veselé spracovanie vážnej hudby v „The Caprice“, ani hlas a výzor poľskej Angely Gossow. Sylwia Papierska a.k.a. Alkoholady Sylwia sa musí so svojou bandou snažiť trochu viac. Najmä v pátraní po originalite.
[5,5/10]
http://www.thenomads.metal.pl/

Rudi
Rudi


KILLJOY - Enemigo

KILLJOY - Enemigo (Metal Mind Productions 2006)

Třetími pány na holení jsou, jak jinak, další Poláci. Pětice skryta pod jménem KILLJOY se hlásí s novou deskou „Enemigo“. Materiál, který nezapře inspiraci thrashovými velikány, však není pouze další variací na thrash metalové hoblování. Polákům je jedna žánrová škatulka příliš těsná, a tak neváhají překročit hranice s nápisem power metal, či zabloudit do hardrockových teritorií. Vše, co činí, činí poměrně nenásilně a nekřečovitě, leč i přesto materiál působí místy dosti nevýrazným dojmem a vy se během jeho poslechu neubráníte pocitu dávno slyšeného. Určitě bych však KILLJOY nijak nezatracoval, neboť se najdou momenty s přívlastkem „blýskání na lepší časy“, kterých je však zatím příliš málo na to, aby se dalo hovořit o silné nahrávce. Za doporučení stojí hlavně skladby rámující průběh alba, a to jak úvodní vypalovačka „Jester“, tak závěrečný a zdařilý cajdák „Mercy´s Crime“. Materiálu by neškodila ani kratší délka, která by dokázala koncentrovat dobré nápady na menší plochu a tím i přispět k lepšímu dojmu z desky. Takhle je to pouze průměrná záležitost.
[5/10]
http://www.killjoy.metal.pl/

Dalas
Dalas

 2