Čtvrtek
23.11.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2005

Vydavatel:
Frontiers Records

Stopáž:
45:51

1. Cross the Line
2. I Will Be Waiting
3. Too Late
4. I Will Be Gone
5. The Setting Sun
6. Place Vendome
7. Heaven's Door
8. Right Here
9. Magic Carpet
10. Sign of Times

Michael Kiske
zpěv

Dennis Ward
basa

Uwe Reitenauer
kytara

Gunther Werno
klávesy

Kosta Zafiriou
bicí

Place Vendome (2005)

PLACE VENDOME - Place Vendome

Znáte PLACE VENDOME? Asi ne, co? Nově zrozený pojem zřejmě většině lidí moc neřekne. A co takhle Michael Kiske? To už je jiná. Když se mi před několika měsíci doneslo, že Kiske zakládá projekt s tímhle jménem, pomyslel jsem si : „!“ a téměř okamžitě na něj zapomněl, což byla kritická chyba…

Michael KiskePo rozpačitém držkopádu (jak jinak? - v Kiskeho případě) SUPARED se tedy objevuje další z řady nakousnutých pokusů dostat germánského slavíka na výsluní. Musím se docela pousmát nad úsilím všemožných muzikantů vší silou se snažících dostat bývalého parťáka (a sebe s ním) zpět do kurzu, zatím co samotný Michael slávě a penězům tvrdošíjně vzdoruje. Tentokrát ale vše nasvědčuje tomu, že by se to snad mohlo i povést. Na rozdíl od minulosti se Michael neobklopil (dnes už asi bývalými) kámoši z hospody, ale zavedenými muzikanty. Velkou ironií osudu pak je, že dva z nich jsou členy PINK CREAM 69. Kapely, která vychovala Andiho Derise. Současného zpěváka a nezanedbatelnou, leč kontroverzní, ikonu HELLOWEEN. Přidejte ještě špetku VANDENPLAS a máte takřka dokonalou sestavu ke spáchání solidní desky hodně, Ale Opravdu hodně melodického Rocku (AOR). Rocku tak melodického, že být ještě trochu melodičtějším (a mít elektronický bicí a míň nástrojů), už by byl skoro popem. První skladba „Cross the Line“ by vás možná svým švihem mohla trochu navnadit, ale žádné strachy. Zbytek alba se odehrává podle něžného scénáře, připomínajícího ponejvíce dětskou prdýlku. Nejedná se ale o nějaké laciné hity, nýbrž o propracovanější skladby s hlavou a patou. Najdete tu třeba  nádherný cajdáček „Heaven´s Door“ a zmíním i závěrečný monument „Sign of Times“ s hezkým vokálním fíglem ve sborech. Přiznám se, že tak pohodovou, příjemnou a s nadhledem zvládnutou hudbu jsem neslyšel už…no, od minulého úterý. To jsem poslouchal duet Landeho a Allena. Ale před tím fakt dlouho ne. Samostatnou kapitolou tu zůstává  Michael Kiske. Řeknu vám (překvapení ), to je třída! Ten chlap totiž zpívá…naprosto báječně. Mám v blahé paměti Keepery i Chameleona, vrcholy jeho kariéry, a nepamatuju si, že by někde dostal tolik vokálního prostoru a tak bohovsky ho využil. Kdybych býval znal celou jeho tvorbu, odvážil bych se skoro tvrdit, že je aktuální dílko jeho pěveckým vrcholem. V druhém pohledu na bitvu Lande vs. Allen jsem vyhlásil vítěze Jorna a myslím, že by mohlo být hodně zajímavé, kdyby teď zkřížil pěvecké síly právě s Kiskem. Porovnám-li hudební materiál, pak debut PLACE VENDOME zmíněný duet ještě o trošičku předstihuje.  

Kdo by teda od tvrdošíjně vzdorujícího Kiskeho čekal speed metal, utře opět hubu. Podle mého názoru je dobře, že si Michael drží svou hlavu i přes lákadlo astronomických částek, které by návratem ke kořenům vydělal. A ještě líp, když kromě tvrdé palice přidá i album, který není vyloženě nedobré tak, jako tomu bylo občas v minulosti. Debut PLACE VENDOME mě osobně hodně chytnul, i když hodně, Ale Opravdu hodně melodický Rock až tolik nevyhledávám. Současnost ukazuje, že kombinace AOR a Michael Kiske je zcela správná.


Louža
Louža

Zveřejněno: 13.10.2005


Názory redakce
Darkmoor
20.10.2005

Vezmeme-li to jako souboj na dálku mezi PLACE VENDOME a souběžně vycházející novinkou HELLOWEEN (a Deris namísto Kiskeho a Kiske společně s členy PINK CREAM 69 tomu nahrávají), pak vítězem je bezesporu disk "Place Vendome". Kde totiž dýně zní upachtěně, páchnou na sto honů starobou, kompoziční bezradností a zpěv zní místy až nepříjemně, tam se Kiskeho sebranka vytasila s na nic si nehrajícím (přeženu to) rockem a ejhle - ono to vyšlo! Pravda, občas je té "zábavovitosti" trošku moc, ale pecky jako "Right Here", "The Setting Sun" (slyším tam QUEENSRŸCHE) či úvodní "Cross The Line" vše spolehlivě napravují. A abych nezapomněl, mistr Kiske má skvělou formu, to se může odbarvený blondýn z Teneriffe klidně ukníkat.

[7,5 / 10]
Dalas
13.10.2005

Michael Kiske se už po léta hledá a i když jeho projekty nikdy nebyly vysloveně špatné, opíraly se hlavně o jeho vokální kvality. Nejinak tomu je i v případě PLACE VENDOME. Ke slyšení je příjemně plynoucí kompilát stylově zařaditelný někam mezi heavy metal a soft rock 80-tých let. V zásadě s touto nahrávkoou nemám nejmenší problémy a i přes některé vycpávkové skladby jsem si na ní našel nějaký ten hitík, jako například "The Setting Sun". Pro mě ideální muzika na zpestření podzimní jízdy autem.

[6 / 10]
Marigold
10.10.2005

Nudné a prázdné album, které před močálem podprůměru zachraňuje jen dobrý zpěvák, který se už pár let neumí prodat. S PLACE VENDOME se mu to možná konečně podaří (podobně jako ALLEN-LANDE směřuje tato hudba k rockovému mainstreamu pěkným úprkem), ale nic to nezmění na tom, že veškerá hodnota této nahrávky je pouze průměrná.

[5 / 10]
Stray
4.10.2005

Michael Kiske se i v dobách svého působení v HELLOWEEN vždy snažil o hudební vývoj (jako vizitka nechť slouží album "Chameleon") a o úprk z hájemství germánského metalu směrem k dospěláckému rocku. Jeho nová formace PLACE VENDOME, ve které mu sekundují také někteří členové PINK CREAM 69 nahrála album, které bych ke Kiskemu stylově i kvalitativně přiřadil už dávno. Někde mezi rádiovým rockem WHITESNAKE (1987) a umírněnější polohou QUEENSRYCHE, znamenitě zprodukované, nazvučené, s povedeným skladatelským vkladem jak samotného Kiskeho tak Dennise Warda (baskytara PC69). Debut PLACE VENDOME obsahuje jak rezolutní vypalovačky ("Cross The Line"), rádiové hity ("I Will Be Waiting"), neotřelé balady ("The Setting Sun"), ale i dvě monumentálněji vystavěné kompozice ve svém závěru ("Magic Carpet Ride", "Sign Of Times"), které jsou tím pravým pohádkovým zakončením. Špičkový AOR.

[8 / 10]
Něžňoučké a z hlediska posluchačského hlediska velmi user friendly album s nepřekonatelným vokálem a upřímným feelingem. Kiskemu bych fakt přál, aby mu to už konečně vyšlo. Ani v recenzích ostatních kolegů si nevede zle, takže snad už...?

Autor recenze:
8,5 / 10

Redakce:
6,6 / 10

8 / 10



s osobností Michael Kiske:

s kapelou SUPARED:

s kapelou HELLOWEEN:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page