TRIVIUM - Ascendancy

TRIVIUM - Ascendancy

TRIVIUM - Ascendancy

TRIVIUM - Ascendancy

TRIVIUM mají všechny předpoklady pro to, aby se stali sezónní senzací. Věkový průměr kolem sladkých dvaceti, kořeny v zemi neomezených možností, silný label za zády, na kontě album, které se přesně vleze do dobového vkusu. Zdá se vám to jako pohádka? Inu, doprovodný příběh desky „Ascendancy“ má tak trochu ráz americké báchorky pro dospělé snílky, hudba samotná však rozhodně nijak pohádková není.

V každé době, v každém hudebním žánru existuje cosi, co se v přesně určeném časovém úseku dobře prodává, po čem je poptávka, co se vyplatí. Říkejme tomu třeba „trend“. Kapely, které tento „trend“ produkují, vytvářejí v hudební řečišti silný proud, tzv. mainstream. Proč tak zeširoka? Snad jen abych vysvětlil svůj pohled na Amíky TRIVIUM, kteří svým druhým albem zabrali a já se nemohu zbavit dojmu, že to není ani tak díky kvalitě, jako spíš díky dokonalé trefě do okamžitého posluchačského vkusu.

TRIVIUMMixování všeho se vším se nosí a v metalu tomu není jinak. Silná skupinka severských kapel (SOILWORK, DARK TRANQUILLITY, IN FLAMES) se k výrazu prodrala léty poctivé práce a vývoje, mladé štiky jako DISSILUSION a TRIVIUM mají práci o dost snazší. A zejména druzí jmenovaní si ji nikterak nekomplikují. „Ascendancy“ je našlapaná a brilantně vyprodukovaná hudební kolekce (Andy Sneap prostě svému řemeslu rozumí), která vychází z tradice brutální severské melodiky (AT THE GATES a výše jmenovaní následovníci), přimíchává trochu nu-metalové sveřeposti a zpěvnosti a rozjasňuje se v heavy metalových hrátkách s melodií. Výtečně disponované těleso má nepopiratelnou energii a upřímnost, kterýchžto atributů si na albu velice cením. Skladby odsýpají v převážně rychlém tempu, riffové sekačky střídají líbivá dvojsóla, které dvojka Heafy-Beaulieu zvládá s velkou vervou a lehkostí. První jmenovaný dává k dobru i svůj vokál, který je v rámci žánru naprosto průměrný – klasický severský vyřvávák, kombinovaný s nepříliš jistým čistým vokálem. V porovnání se špičkou (Stanne, Strid) zaostává o koňskou délku.

TRIVIUMFaktem je, že album překvapí až trackem „Dying In Your Arms“, což je velice slušná pop metalová hitůvka, kde konečně chlapci nacházejí aspoň unci svojského výrazu, podle kterého bychom je v budoucnu snad mohli identifikovat. Ostatní skladby nejsou špatné – mají dobré melodické nápady i dynamické pasáže, ale chybí jim ono těžko popsatelné cosi, co z dobře poskládaných klišé dělá výbornou skladbu (mladíkům DISILLUSION například toto cosi nechybí). Materiál „Ascendancy “ je chytře poskládaný, výtečně zahraný a ještě lépe nazvučený zábavní artikl, kterému se ale po líbivým zevnějškem nedostává duše. Tudíž jsem po chvíli užívání si slušných melodií začal pomalu ale jistě nudit a nenašel jsem takřka nic, čím bych definoval VÝRAZ kapely, čím bych v sobě dokázal evokovat aspoň zlomek atmosféry a depeše, kterou mi chtějí američtí molodci předat. Nakonec nad vším pozitivním převážil pocit deziluze ze skladeb, které jsou sice zkomponovány z dobrých nápadů, ale ucelenosti a spojitosti se jim jaksi nedostává.

Nepochybuji o tom, že se TRIVIUM budou líbit. Pro mne ale nejsou ničím víc, než platinovou blondýnkou s dobře udělanými silikony... Dá vám, bude se vám to líbit, ale ráno si nebudete pamatovat víc než příchuť umělotiny. Alespoň já to tak cítím.

 70

Marigold

Verdikt

Učebnicový příklad kapely, která hraje přesně to, co si doba žádá a přesně tak, jak si doba žádá. Čili výborně vyprodukovaný retro cross-over melodického deathu severské provenience a heavy metalových melodických kouzel. Šikovní instrumentalisté, průměrný zpěvák, materiál plný klišé... Metalový mainstream v plné síle = zaručený hit letošní sezóny.

Hodnocení

Autor
6 / 10
Redakce
6 / 10
Čtenáři
7 / 10

Další informace

Stopáž: 55:11

Produkce: Andy Sneap
Studio: Audiohammer + Morrisound Studios

www.trivium.org

Sestava

Skladby

  1. The End Of Everything
  2. Rain
  3. Pull Harder On The Strings Of Your Martyr
  4. Ascendancy
  5. Drowned And Torn Asunder
  6. A Gunshot To The Head Of Trepidation
  7. Like Light To The Flies
  8. Dying In Your Arms
  9. The Deceived
  10. Suffocating Sight
  11. Departure
  12. Declaration

Diskografie

What The Dead Men Say (2020)
The Sin And The Sentence (2017)
Silence In The Snow (2015)
Vengeance Falls (2013)
In Waves (2011)
Shogun (2008)
The Crusade (2006)
Ascendancy (2005)
Ember To Inferno (2003)
Trivium (EP) (2003)

Jiné pohledy

5 / 10
Dokonale neoriginálny mix nu-metalu, göteborského melodického thrash/deathu, metalcoru a "novej inkarnácie" heavy metalu zabalený do obalu výbornej a našľapanej produkcie. Nič viac.
Thorn | 24. srpna 2005

 

8 / 10
Zvyknem sa len pousmiať, keď sa niektorí (prevažne britskí) žurnalisti oháňajú v súvislosti s tou či onou kapelou bombastickými nadpismi typu "My sme nová METALLICA!". V prípade TRIVIUM však nastal čas uznanlivého prikývnutia. Je to proste tak. Táto kapela drží prst na tepe doby a robí to sakramentsky dobre!
18-ročný (!!!) gitarista a spevák Matthew K. Heafy je zázračným dieťaťom NWOAHM, muzikantom, ktorý má nevídaný potenciál, schopnosť zatriasť celou scénou a určiť nové trendy.
Škandinávsky death-thrash ako solídny podklad, pečať velikánov IRON MAIDEN, DEATH či METALLICA, fantastický zvukový obal a hlavne mladícke nadšenie a chuť rozmetať všetko a všetkých napadrť - to sú TRIVIUM.
Som zvedavý, s čím novým prídu hviezdy typu KILLSWITCH ENGAGE, AS I LAY DYING, CHIMAIRA či THE BLACK DAHLIA MURDER. Jedno je isté, po "Ascendancy" to budú mať veľmi ťažké. A nielen oni. TRIVIUM sú veľkou nádejou moderného metalu. 2 body si ponechávam ako rezervu do budúcnosti. Táto kapela nám ešte poriadne nakope zadky!
Rudi | 23. května 2005

 

5 / 10
„Ascendancy“ je dnes moderní (snad opravdu trendové) přesto hodně tradiční thrashování plné melodiky a líbivých kytarových „sračiček“ s výborně ošetřenou produkční a zvukovou stránkou. Kam se však poděly vlastní hudební nápady? Pro mě dost slabý materiál, který nezachrání ani profesionální zpracování. Po poslechu téhle desky totiž nezůstává nic, na co bych si mohl s potěšením vzpomenout, žádný okamžik, který by příliš upoutal, jen šedivá rutina a z té smršti našlapané hravosti nakonec v mých pocitech zůstává hlavně smutná nezáživnost. Přesto je cítit značný potenciál a instrumentální schopnosti. Vše však podáno formou, která se mi nezamlouvá.
Noisy | 19. května 2005