Se švédskou kapelou MILLENCOLIN jsem měl možnost se seznámit před koncem loňského roku díky kompilaci firmy Burning Heart, kde měli umístěnou jednu velmi povedenou skladbu. Když jsem pak po kapele pátral, zjistil jsem, že jde o zkušenou softcoreovou (punk’n‘rollovou) formaci, která patří vedle THE HIVES k vůbec nejznámějším jménům stáje Burning Heart a která se těší na švédské rock’n‘rollové scéně velké popularitě. MILLENCOLIN právě vydávají své už šesté album „Kingwood“ a to byl důvod se na tuto kapelu zaměřit trochu detailněji.

V muzice těchto sympaťáků ze švédského Örebrö poznávám jak frajerský punk’n‘glam, (neboli garáž rock’n‘roll) spřízněný s tvorbou pásků z BACKYARD BABIES, tak pop punkovou melodiku Grohlových FOO FIGHTERS. MILLENCOLIN se pohybují zhruba na hranici mezi těmito směry, přičemž k tomu prvnímu jsou blíž po hudební stránce (struktuře kompozic), k druhému projevem a vizáží, která je prostá glamrockových póz. Naopak, jsou na míle vzdáleni tvorbě THE HELLACOPTERS, kteří jsou čelními představiteli 70 ´s retra oslavujícího KISS a MOTORHEAD, neboť MILLENCOLIN jsou po všech stránkách současně znějící kapelou, kterou zjevně nezajímá s čím kdo kdy (před 25 lety) triumfoval. Nebudu nic zastírat, novinka „Kingwood“ je naprostou lahůdkou pro příznivce kvalitní moderní a svižné rockové muziky. Album startuje strhující palba „Farewell My Hell“ vygradovaná monstr refrénem. Následující „Birdie“ je pomalejší a riffovější, avšak v refrénu znovu vykazuje svěžest úvodní skladby. Při „Cash Or Clash“ jsem si uvědomil, jak blízko mají MILLENCOLIN právě k BACKYARD BABIES, a to zejména díky velmi podobnoasti v  zabarvení hlasu Nikoly Sarčeviče s Borgem od „neposlušných dětí z dvorků a pavlačí“. Odlehčená „Shut You Out“ je zkrátka hitovka jako prase, při které by i Dave Grohl jen tiše záviděl. Následuje rezolutní nátěr „Biftek Supernova“, která rovněž devastuje smysly bravurní melodikou a energickou kytarovou prací. Skladba „Ray“ je pilotní singl a já se znovu sám sebe ptám – proč se na singly vždy vybíraj ty nejméně výživné písně? Asi jediná, která sklouzne do komerčních neo-punkových vod pro teenagerské floutky. Škoda, ale pokračujme dál. Dojem napravý hned další „Novo“, která se svými kytarovými kluzy a epičtějšími nápěvy patří k vrcholům alba. Takhle bych mohl pokračovat skladbu po skladbě, ale věřte že zbytek novinky MILLENCOLIN je stejně silný jako část, kterou jsem právě rozebral…

V závěru jen shrnu to, co už jsem ve stati sdělil, a sice že MILLENCOLIN patří k mým největším osobním objevům posledního roku. Jsou vysoce kvalitní rock’n‘rollovou kapelou, která má na to stát se světovou extratřídou (oni už jí zřejmě jsou – i když zase je tu ten velký otazník – proč jsem o ně nikdy dřív nezavadil?) . Už teď je jasné, že v porovnání s norskými TURBONEGRO a GLUECIFER o dvě třídy vedou. Jestliže jsou THE HELLACOPTERS švédskými králi rock’n‘rollu čerpajícího z minulosti, jsou v řadách skupin moderněji nazírajících panovníky právě MILLENCOLIN. Spolu s novinkou českých SUNSHINE pro mne zatím deska roku. Úkol číslo jedna – sehnat si všechny alba MILLENCOLIN!!!

CD k recenzi poskytli Day After records

Noisy
28.4.2005

Já osobně bych aktuální desku MILLENCOLIN příliš nepřeceňoval, dá se na ní totiž dívat ze dvou rozdílných stran. Jednou je pohled nezatíženého jedince přistupujícího k hudbě pouze jako ke zdroji zábavy. V tomto ohledu je „Kingwood“ deskou velmi příjemnou, plnou melodicky našlapaného punkrocku s veselým podtónem ostrých kytarových šlehů a i tou špetkou potřebné hitovosti. Otázkou však je, kdo dokáže dnes zapomenout na minulost a přistupovat k hudbě zcela nezatíženě? Druhým úhlem pohledu je totiž hledání vlastní hudební náplně těchto líbivých halekaček. Tady už se toho až tak moc najít nedá a MILLENCOLIN se po hudební stránce jeví až jako plagiátoři například klasiků BAD RELIGION a třeba si mě ukamenujte, občas slyším i nepříjemnou stupidnost popěvků GREEN DAY. Pravdou sice je, že to vše zakrývají tradiční rock’n’rollovou rytmičností a moderně rockovým zvukem, ale ve velké části skladeb nejsou rozhodně nijak dál, než kde byli již zmínění BAD RELIGION před více jak deseti lety. Pro mě osobně je to dnes poněkud málo.

[6 / 10]