Čtvrtek
23.11.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
1999

Vydavatel:
Noise Records

Stopáž:
63:34

Studio:
Hansen Studio, Hamburg, SRN

Produkce:
Hansen/Schlächter

1. Anywhere In The Galaxy
2. Razorblade Sigh
3. Send Me A Sign
4. Strangers In The Night
5. Gardens Of The Sinner
6. Short As Hell
7. It´s A Sin
8. Heavy Metal Universe
9. Wings Of Destiny
10. Hand Of Fate
11. Armageddon

Kai Hansen
zpěv, kytara

Henjo Richter
kytara

Dirk Schlächter
baskytara

Dan Zimmermann
bicí

Heading For Tommorow (1989)
Heaven Can Wait (EP) (1990)
Who Do You Thing You Are? (EP) (1990)
Sigh No More (1991)
Heading For The East (VHS) (1991)
Insanity And Genius (1993)
Future Madhouse (EP) (1993)
Lust For Life (VHS) (1994)
Land Of The Free (1995)
Rebellion In Dreamland (EP) (1995)
Silent Miracles (EP) (1995)
Alive95 (1996)
Somewhere Out In Space (1997)
The Karaoke Album (1997)
Valley Of The Kings (EP) (1997)
Powerplant (1999)
Blast From The Past (Best of) (2000)
No World Order! (2001)
Skeletons In The Closet (2003)
Majestic (2005)
Land Of The Free II (2007)
To The Metal (2010)
Skeletons & Majesties (EP) (2011)
Master Of Confusion (EP) (2013)
Empire Of The Undead (2014)

GAMMA RAY - Powerplant

Stěžejním úkolem pro prakticky nejsilnější sestavu, kterou kdy GAMMA RAY měli, a která se stabilizovala již na předchozím albu „Somewhere Out In Space“ (kromě Kaie Hansena a Dirka Schlächtera, který přesedlal na baskytaru, ji tvořili a dodnes tvoří ještě Henjo Richter (g.) a Dan Zimmermann (dr.)), bylo nahrát album hodné následovat svého předchůdce. Na tom ovšem není nic divného, to je přece stěžejním úkolem prakticky pro každou kapelu, která se chce dál vyvíjet a pokračovat v autorské tvorbě. Zvláštnost a obtížnost tohoto úkolu pro GAMMA RAY ovšem tkvěla v tom, že „Somewhere Out In Space“ bylo po čertech výborné album, pročež samotný proces nahrávání musel být ze strany kapely veden s maximální obezřetností, aby si neuřízla ostudu. Veškeré obavy se však ukázaly být lichými, protože jednak Kai už od „Land Of The Free“ zrál jako vínečko, což samo o sobě bylo dobrým znamením, a jednak se na psaní nového materiálu podílela celá kapela (včetně bubeníka Zimmermanna), a to se nakonec také ukázalo být správnou volbou. A tak se zrodilo prakticky druhé pokračování „Somewhere...“, nikoliv identické jako stotřetí a stočtvrtý díl latinskoamerické tele-novely „Santa María Muchachos“, ale naopak ladně a nenásilně navazující na všechno to, co se posledně tak povedlo, včetně nádherného obalu s kosmicko-fantasticko-historickou variací alá velkofilm „Hvězdná brána“.

GAMMA RAY Úvod alba nepřipraveného posluchače možná tak trochu překvapí až nečekanou tvrdostí (v rámci Paprskovitých možností, pochopitelně), ale podle mě se v tomhle směru nic zásadního neděje. „Anywhere In The Galaxy“ je prostě jen tím, o čem jsem už mluvil – ladným a nenásilným navázáním na předešlou desku. Ostatně starý známý melodický refrén téhle skladby a kompletní následující kousek „Razorblade Sigh“ to jenom dokládají. GAMMA RAY hrají přece speed metal, ne? Jistěže, a to velmi kvalitní. Nicméně nejsou živi jenom jím, protože s kusem pořádné melodie se dá zahrát cokoliv, tak jako to hrávali HELLOWEEN, jejichž „I Want Out“ slyším od začátku až dokonce v „Send Me A Sign“. A to i když tuhle skladbu kompletně složil Henjo Richter, člověk, který s HELLOWEEN neměl nikdy nic společného. Autorským překvapením ovšem není konec, jak jsem už ostatně naznačil, neboť do dění na CD výrazně promluvil i bubeník Dan Zimmermann, podepsaný pod speedovými tutovkami „Gardens Of The Sinner“ a především „Strangers In The Night“, kteroužto bez ostychu pasuji na největší tahák desky. Tahle skladba vám totiž přímo vpumpovává adrenalin do žil, přímo rozběsňuje stav vaší mysli na nejvyšší možnou úroveň i přesto, že během klasické dvoukopákové „jízdy“ zařazuje několik oddychových zastávek s ubráním na tempu. A její účinek se alespoň v mých uších násobí tím spíš, že je to skladba od bubeníka, tedy muzikanta, který obecně moc netvoří a nefušuje do řemesla ostatním v kapele. Nicméně přesto nejsou GAMMA RAY živi jenom Zimmermannem a tak se do společné kasy počítají i příspěvky ostatních. Nejvíce samozřejmě přihodil tehdy už o hodně méně absolutistický monarcha Kai (krom již zmíněného úvodu třeba ještě krásný 9-ti minutový závěrečný monument „Armageddon“ nebo stadiónovou vyřvávačku alá MANOWAR „Heavy Metal Universe“, podle níž mimochodem docela jistě poznáme, že GAMMA RAY hrají i heavy metal), ale v dobrém světle se představili i oba zbývající strunobijci Richter (krom zmíněné „Send Me A Sign“ ještě příjemná, i když tuctová „Wings Of Destiny“) a Schlächter (klasika bez komentáře „Hand Of Fate“). A aby těch rozličných přístupů k tvorbě nebylo málo, dozdobila kapela album solidní cover verzí unylého hitu PET SHOP BOYS „It´s A Sin“, který se v jejich provedení dá konečně docela dobře poslouchat. Takže konec dobrý, všechno dobré?

Asi ano. Respektive, jistěže. GAMMA RAY nezůstali na „Powerplant“ své pověsti nic dlužni a odvedli pořádný kus poctivé práce. Vím, že to zní trochu proletářsky a nadneseně, ale nemám pocit, že by skutečnost šlo vystihnout ještě lépe nějakými vybranějšími slovy. Po soustředěném poslechu alba byste totiž měli získat jakýsi pocit přirozeného uspokojení (v jednotlivých případech možná málem až nadšení), jakousi uklidňující víru v to, že speed metal ani na konci druhého tisíciletí nebyl zdaleka mrtvým a nicneříkajícím stylem. A o tom všem to vlastně je. O tom, že GAMMA RAY hrají přece speed metal, ne?


Louis

Zveřejněno: 9.9.2004



Názory redakce
Stray
21.1.2008

Co říct k "Powerplant" ? Prostě typické silné album GAMMA RAY, které působí o něco dotaženěji a vyrovnaněji než předchozí "Somewhere Out In Space". Přes jeho živelnost a tvrdost se zde najdou i jedny z nejhitovějších fláků. Ať už mám na mysli úvodní "Anywhere In The Galaxy", kolovrátek "Send Me And Sign", povedený cover PET SHOP BOYS "It´s a Sin" nebo naprosto strhující painkillerovku "Strangers In The Night" - vždy šlo o mistrovská díla Kaie Hansena řadící se do zlatého fondu heavy metalu.

[9 / 10]
Milda
19.10.2004

Oproti SOIS se nám mírně přitvrdilo a ubylo načančaných aranží (snad s výjimkou "Wings of Destiny"). Impuls nového složení a chuti do práce se v plné síle projevil i na tomto albu a všichni členové Hansenovy družiny se ke skladatelské session dostavili s obrovskou hromadou nápadů, ze kterých se poskládala parádní power-speedová mozaika.

[10 / 10]
Album „Powerplant“, mladší bratříček „Somewhere Out In Space“, mělo tu výhodu, že bylo prakticky z téměř stejného vrhu. Tím pádem vlastně ani nemohlo být nic špatně, a pokud přece jen ano, ztratilo se to v tom dobrém a lepším. Můžete si tedy psát další plusové body pro GAMMA RAY.

Autor recenze:
9,5 / 10

Redakce:
9,5 / 10

9 / 10



s kapelou GAMMA RAY:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page