Od doby, kdy jsem viděl první vystoupení zmrtvýchvstalých DIVE, jsem se těšil na chvíli, kdy tento mladý organizmus vystřelí do světa první placatý projektil. Ta chvíle nadešla nyní a já musím hned ze začátku konstatovat, že se jedná o jednu z nejvybroušenějších domácích patron z arzenálu demo a promonahrávek, která se zaryla do mého CD stojanu.
Nejdříve se sluší kapelu stručně představiti, takže s chutí do toho: V polovině devadesátých let se několik mladých nadšenců sešlo v hudební bandě STRAIGHTHATE a inspirováni první vlnou „adidas metalu“ se pustili do hudební tvorby, s níž začali sklízet ovace u podobně smýšlejícího publika. Po nějaké době uzrála v souboru myšlenka na změnu názvu a s ní přichází i „hlubinnější“ skladby. Nedlouho na to se DIVE rozpadají. Po dvouleté pauze se skupina opět schází v lehce změněné sestavě a se zodpovědnějším přístupem začíná dávat dokupy nový materiál…
Potopme se tedy společně do světa v němž to bublá, vře, hladí i chladí. Slévají se do něj tři zásadní veletoky významně ovlivňující chuť každé kapky. První je masivní metalová řeka s hutnou hladinou, druhou je neposedný zurčivý a hravý funky potok a poslední je divoká řeka hardcoru u delty řádně namíchaná emařským přítokem. Výsledkem je originálně znějící a živelný crossover s pevnou instrumentální úrovní, aby taky ne, skupina není složená z žádných ořezávátek, ale z lidiček majících za sebou již pěknou řádku zkušeností. Ale přejděme k tomu, jakou náplň potápníci nalili do své kulatiny. Po tom co zapraská starý gramofon (potisk Cd je ve stylu starých vinylů), vypouští se ven první z pětice skladeb s názvem „Zkurska“. Bublavý funky začátek záhy strhává říznější a skočnější proud kulminující až v deathových fragmentech. Následuje óda na vytrhané struny „Broken Dee“, kde zpěvák Dáda skvěle střídá různé polohy hlasu. Třetí melodicky nejchytlavější „Sleepin‘ Beauty“, disponuje bezesporu největším hitovým potenciálem - houpavá, jednoduchá, nazpívaná pouze čistým vokálem, se snivou mezihrou ve zlatém řezu a přitom všem ne prvoplánově podbízivá. Předposlední bývá na koncertech uváděna nějako takto: „a další pecka bude o přátelství…. A jmenuje se „Friendshit“!“. Začátek se nese v duchu nenápadné funky kytárky, která kráčí ruku v ruce s výraznou tříštivou basovou linkou, postupně začne skladba nabírat brutal-funky-corovou vodu, potápějící ji až k nadupaným emořvavým výlevům. A to se již dostáváme k finese a nejsilnějšímu momentu celého CD, atmosféricky počínajícímu a gradujícímu emo opusu „Live in Dreams“.
Co bych DIVE vytknul je délka skladeb, která jen ojediněle přesahuje tři minuty, na druhou stranu je pravda, že se člověk nenudí. Na první poslech mě dost zamrzelo, že se nepodařilo na CD přenést koncertní atmosféru, ale po několika posleších jsem si přivykl. Celá placka má na demo výrazně nadprůměrný zvuk, vše je perfektně slyšet, celek ale vyznívá více funky-rockově nežli naživo. Pochvalu zasluhuje hraní si se zpěvem – mnohdy je nazpíván v několika vrstvách, ve kterých jsou různé polohy hlasu, což jednotlivé skladby neuvěřitelně posiluje. Celkově jde o velmi vydařený kus a já váhám, zda neudělit vyšší hodnocení, ale nedám. Věřím tomu že DIVE postupem času ještě porostou a pak by mě třeba také nemusela stačit stupnice 1-10. Na CD je milý bonus a to sice multimediální příloha ve flashi, plná fotek a informací o skupině. Na české poměry velmi vydařené demo jedné z nejzajímavějších mladých skupin v tomto ranku u nás.
